Plochy s geneticky modifikovanou kukuřicí v ČR přesáhly osm tisíc hektarů
Vydáno: 18. 9. 2008
Autor:
Tisková zpráva MZe ČR ze dne 18.9.2008.
V roce 2008 opět došlo na území České republiky k nárůstu ploch, které byly osety geneticky modifikovanou kukuřicí odolnou vůči zavíječi kukuřičnému – tzv. Bt kukuřicí. Podle evidence Ministerstva zemědělství a v souladu se statistikami Ministerstva životního prostředí bylo celkem zaevidováno 8.380 ha ploch s Bt kukuřicí, zasetou 171 pěstiteli.
Nejvíce Bt kukuřice bylo tradičně zaevidováno v Jihomoravském kraji, (přes 2.000 ha), ve Středočeském (přes 1.600 ha, včetně Prahy) a Plzeňském kraji (přes 900 ha).
O pěstování Bt kukuřice projevili čeští pěstitelé zájem již v roce 2005, tedy v prvním roce uvedení jejího osiva pro produkční pěstování do oběhu. 52 pěstitelů zkušebně oselo celkem 270 ha. Od té doby každoročně plochy s Bt kukuřicí i počty pěstitelů narůstají:
|
rok
|
výměra v ha
|
počet pěstitelů
|
|
2005
|
270
|
52
|
|
2006
|
1290
|
85
|
|
2007
|
5000
|
131
|
|
2008
|
8380
|
171
|
„Důvodem pro nárůst ploch s Bt kukuřicí jsou přetrvávající problémy našich pěstitelů se škůdcem zavíječem kukuřičným, proti kterému je Bt kukuřice odolná. Důležitým argumentem jsou i pozitivní tříleté zkušenosti českých pěstitelů,“ uvedl ministr zemědělství Petr Gandalovič.
Výhodou pěstování Bt kukuřice je podle samotných pěstitelů významné snížení či úplná eliminace napadení rostlin plísněmi, významně nižší poškození porostu. Dosahované výnosy jsou tak v průměru o 10 procent vyšší, než u klasických odrůd. Důležitým hlediskem je i redukce používání pesticidů a kvalitnější krmivo pro hospodářská zvířata. Bt kukuřice není v ČR užívána pro potravinářské účely.
Pěstování Bt kukuřice je v ČR podmíněno zákonnými opatřeními, tzv. pravidly koexistence, jejichž cílem je separace geneticky modifikovaných organismů a jejich produktů od produktů klasických či Bio produktů tak, aby spotřebitelům zůstala zachována možnost volby potravin různého původu. Ministerstvo zemědělství ve spolupráci s regionálními zemědělskými agenturami a Státní rostlinolékařskou správou každoročně kontroluje dodržování uvedených pravidel.
Ostatní GM plodiny, které se v ČR pěstují pouze v minimálním rozsahu v rámci polních pokusů – brambory, len, slivoně a tabák, jsou určeny k vědeckým účelům a jejich produkty nejsou komerčně využívány. Jedná se o tzv. režim uvádění do životního prostředí a provádění těchto polních pokusů je pod dohledem České inspekce životního prostředí.
Petr Vorlíček, tiskový mluvčí MZe