Toxin produkovaný plísněmi Aspergillus a Penicillium především na obilovinách, arašídech a sojových bobech se jen nepatrně kumuluje v živočišných tkáních, takže potraviny živočišného původu přispívají k expozici člověka jen z 3 až 10 %.

Na žádost Komise poskytlo Vědecké gremium pro kontaminanty v potravním řetězci stanovisko k ochratoxinu A (OTA) jako nežádoucí látce v krmivech. Cílem je podklad pro rozhodování ohledně legislativního omezování OTA v krmivech.

Podle tohoto stanoviska je OTA mykotoxinem produkovaným plísněmi Aspergillus (především A. ochraceus v teplých klimatických oblastech) a Penicillium (především P. verrucosum ve středních klimatických oblastech), které se z hlediska krmiv vyskytují nejčastěji na obilovinách, řidčeji na arašídech a sójových bobech. K vytváření toxinu dochází obvykle během skladování. Omezit produkci toxinu lze přiměřeným sušením suroviny před a příp. i během skladování, aby se zabránilo vzniku tzv. hot-spots plísňových hnízd. Rozdělení výskytu OTA ve skladovaném obilí je velmi nerovnoměrné, což komplikuje odběr vzorku pro analýzy.

Expozice zvířat tímto mykotoxinem je prokazatelná z krve. U všech dosud zkoušených druhů zvířat je OTA silným ledvinovým toxinem (způsobuje nefropathii především u prasat, psů a drůbeže). U laboratorních hlodavců dochází při expozici nefrotoxickými dávkami ke vzniků nádorů v ledvinách. O karcinogenitě u jiných druhů zvířat však nejsou informace. OTA je navíc imunotoxický a teratogenní, avšak jen při značně vyšších dávkách než jsou ty nefrotoxické (nefrotoxické dávky NOAEL pro prasata, psy a drůbež zatím nelze stanovit). Přežvýkavci jsou vůči OTA odolnější. Mikroflórou bachoru jej přeměňují na méně toxický ochratoxin alfa. Po případné resorpci v trávicím traktu je OTA vázán ve značné míře na sérové bílkoviny. S tím souvisejí druhově specifické rozdíly v délce doby, než dojde k jejich eliminaci. OTA se jen nepatrně systematicky metabolizuje a akumuluje v krvi (plasma), v játrech nebo ledvinách. Ještě významně nižší koncentrace jsou zjišťovány ve svalovině, tuku  nebo v mléce. Dosud nejsou podklady o přechodu OTA do vajec.

Lze proto říci, že prostřednictvím potravin živočišného původu je člověk exponován OTA jen z asi 3 až 10 %.

Ernährungs-Umschau, 51, 2004, č. 11, s. 476