Vydáno: 16. 12. 2008

Autor:

Mnoho chovatelů skotu trpí výskytem astmatu a různých alergií. Iniciátorem jsou nejčastěji prach, zvířecí srst a stájové plyny, které zatěžují dýchací ústrojí v průběhu pracovního procesu. Onemocnění dýchacího ústrojů jsou proto druhou nejčastější příčinou nemocí z povolání po zoonózách.

V rámci výzkumu rané diagnostiky, který iniciovala univerzita v Göttingenu bylo prokázáno, že plná jedna třetina mladých farmářů trpí redukcí plicních funkcí. Zvlášť často se vyskytují alergické rýmy, chronické astma, bronchitidy nebo alergie.

Největší nebezpečí představuje prach a srst zvířat. Počet lidí alergicky reagujících na srst dojnic kontinuálně narůstá. Přibližně jedna čtvrtina alergicky podmíněných onemocnění dýchacích cest v zemědělství je iniciována zvířecí srstí, štětinami, žíněmi, peřím nebo rohovinou. Lidský organismus nealergizuje samotná srst, ale bílkovina, která je na chlupech zachycená a ve formě jemného prachu se uvolňuje do okolního prostředí.

 

Druhým největším rizikem ve stáji je prach z krmiv a podestýlky, který může obsahovat roztoče, baktérie, houby a především endotoxiny, které se uvolňují po rozpadu mrtvých baktérií. Čím jemnější je prach, tím je nebezpečnější, protože může proniknout hlouběji do plic. Následkem jsou chronická onemocnění bronchů, infekce a především různé alergie.

Prachové alergie postihují plíce a ne jenom bronchy, jak je tomu v případě astmatu. Jedná se tzv. „farmářské plíce“. Toto onemocnění má chronický průběh a může vést k těžkému zajizvení plicní tkáně.

Takové onemocnění se často projeví až po několikaletém popř. několik desetiletí trvajícím pobytu v prašném prostředí. Většinou se farmářské plíce projeví po několika hodinách masivního působeného prachu. Objevuje se kašel, dušnost, pocit tísně v hrudním koši, někdy i horečka.

Vedle srsti a prachu je negativním faktorem také znečištění vzduchu ve stáji odpadními plyny jako jsou amoniak, oxid uhličitý nebo sirovodík, které pronikají do plic a částečně také do krevního řečiště a tím i do celého organismu.

Kvalita vzduchu ve stájích se v průběhu posledních let sice výrazně zlepšila díky rozšíření volných a otevřených stájí. Riziko však i nadále podle vyjádření profesního sdružení zůstává vysoké.

Nová měření profesního sdružení Severního Porýní-Vestfálska v chovech skotu jasně prokázala, že kontaminace vzduchu ve stájích při pracovních operacích jako je podestýlání slámou prachem, baktériemi a endotoxiny prudce stoupá.

Především naměřené hodnoty u endotoxinů a baktérií byly v porovnání s klidovým stavem výrazně zvýšeny. Při nastýlání stáje pro telata balíky slámy stoupala naměřená referenční hodnota v porovnání s vnějším prostředím 60krát a vykazovala přes 1500 endotoxinových jednotek na m³  (viz tabulka). Povolená hodnota je 50 jednotek.

Při měření prachu, který zemědělec při podestýlání vdechuje, byla zjištěno 2,5násobné překročení povoleného limitu; při podestýlání lehacích boxů dřevitou moučkou to bylo dokonce 6násobné zvýšení.

 

Tab. Zatížení dýchacích cest při podestýlání a odklizu výkalů

 

Nejlepší prevencí proti onemocněním dýchacích cest je zlepšení kvality vzduchu ve stáji, např. prostřednictvím otevření bočních stěn nebo hřebenových otvorů, ventilátorů, pomocí zvýšení frekvence odklizu výkalů nebo používání podestýlkového materiálu s hrubší strukturou. Prach obsažený v krmivu je možné např. vázat pomocí krmného oleje.

Kromě těchto opatření doporučuje profesní sdružení neustále nosit ochranné dýchací masky – zejména při nakládání s krmivy, podestýlkou nebo výkaly; při čištění a dezinfekci a při stříhání dojnic. Osoby trpící alergiemi by měly být vybaveny maskami zakrývajícími i oči a vlasy. Tyto přístroje poskytují čistý vzduch s mírným přetlakem. Alergici by měli nosit tyto masky při každém vstupu do stáje.

Je třeba upozornit také na nebezpečí zavlečení alergenů do obytné zóny, protože ty mohou ulpět na vlasech nebo oblečení a kumulují se v čalouněném nábytku, matracích a jiných lůžkových materiálech. Lidé jsou tak po mnoho hodin vystaveni přímému kontaktu s alergeny.

 

Šetření prokázala vysokou zátěž i u ostatních příslušníků domácností chovatelů skotu, kteří ve stájích nepracují. Proto mají ochranná opatření proti zavlečení alergenů do obytné zóny dvojnásobný význam. Protože se alergeny nejčastěji zavlečou do ložnic na vlasech, doporučují lékaři mýt si vlasy před ulehnutím ke spánku. Ložní povlečení by se mělo vyměňovat každé dva týdny. Také by se měl častěji vysávat prach v obytných místnostech; vysavač by mě být vybaven výkonným prachovým filtrem (HEPA filtrem). Lékaři rovněž doporučují často intenzivně větrat a obytné místnosti vybavit hladkými, snadno čistitelnými podlahovými krytinami.      

 

Důležité je vyhledat lékaře již při výskytu prvních obtíží a také v případě, že se po skončení pracovního procesu člověku uleví. Jen tak je možné zabránit vzniku astmatu. Lékař může včas odhalit přítomnost protilátek v krvi. Zanedlouho bude k dispozici nový systém měření, který bude schopný změřit zatížení alergeny i v privátních domácnostech.

 

Top Agrar, 2008, č. 12, s. R 6 až R 9