Vydáno: 7. 6. 2008

Autor:

Kdykoliv se kyselina benzoová kombinuje v kyselých prostředích jako jsou nealkoholické nápoje s kyselinou askorbovou, může docházet k tvorbě benzenu. Aby bylo možno posoudit z tohoto hlediska současnou situaci na belgickém trhu, byla vyvinuta headspace metoda plynové chromatografie a hmotové spektrometrie, s malými nároky na přípravu vzorků. Tato metoda byla použita k analýze vzorků 134 nealkoholických nápojů odebraných na belgickém trhu Federálním úřadem pro bezpečnost potravinových řetězců FASFC (The Federal Agency for the Safety of the Food Chain). U 33 % vzorků bylo množství benzenu nedetektovatelné, 47 % vzorků obsahovalo stopová množství pod hranicí kvantifikace metody (0,3 μg/litr), u deseti vzorků byly hodnoty nad evropský limit pro benzen v pitné vodě (1 μg/litr) a jeden vzorek měl koncentraci 10,98 μg/litr a překročil tak současný limit pro benzen v nealkoholických nápojích (10 μg/litr), diskutovaný Stálým výborem pro potravinové řetězce a animální zdraví Evropské komise. Statistické analýzy ukázaly, že mimo kyselinu benzoovou, askorbovou a regulátory kyselosti může hrát při tvorbě benzenu důležitou roli i obalový materiál. Aby bylo možno identifikovat druh balení, které obsahovalo nealkoholické nápoje s významně vysokým množství benzenu, bylo provedeno post hoc porovnání za použití Scheffe testu. Výsledky ukázaly, že v porovnání s plechovkami a sklenicemi vykazují nealkoholické nápoje v plastových lahvích výrazně vyšší koncentrace benzenu. Práce byla zveřejněna v časopisu J. Agric Food Chem.