Vydáno: 17. 8. 2007

Autor: pospisilova

Vědecký výbor EFSA na svém plenárním zasedání, které se konalo ve dnech 9.–10. července 2007, schválil definici “objevujících se rizik” (emerging risks). Tuto definici bude brát do úvahy pracovní skupina EFSA pro vědeckou spolupráci (ESCO) k problematice objevujících se rizik, která zahájí svou činnost ke konci roku 2007. Níže jsou uvedeny příklady objevujících se rizik a to v oblastech, pro které má EFSA mandát.

 

1. Nové vědecké údaje ukazující na dříve neznámé toxické vlastnosti látek vyskytujících se v potravinách a krmivech.

2. Nový trend u onemocnění neznámé etiologie postihujících člověka, zvířata nebo rostliny.

3. Výskyt epidemií v souvislosti s neobvyklými hrozbami, např. takovými, jako je serotyp 8 modrého jazyka, Flavivirus, Usutu virus nebo se species Salmonella nebo Campylobacter, u kterých došlo k vývoji mnohonásobné antimikrobiální rezistence.

4. Analytické a diagnostické výsledky získané novými metodami schopnými detektovat viry jako příčiny onemocnění z potravin, které byly dříve zřídka diagnostikovány, protože chyběly příslušné metody.

5. Okolnosti, které mohou mít důsledky, např.:

– detekce vysoce toxických kontaminantů v zásobnících vody na zavlažování.

6. Neobvyklé agronomické a povětrnostní podmínky, které podporují proliferaci plísní produkujících toxiny (např. aflatoxiny, ochratoxiny a patuliny), produkci toxických metabolitů rostlin (např. glykoalkaloidy, kyanogenní glukosidy, furokumariny) nebo zvyšování agresivity méně virulentních patogenů.

7. Nové metody produkce plodin, např. nové techniky sklizně, metody skladování nebo přepravy, ale i biotechnologické techniky, které podporují v rostlinách nebo rostlinných produktech v souvislosti se stresem nové (neočekávané) nebo již existující (re-occurring) přírodní toxiny.

8. Nové metody produkce zvířat pro potravinářské účely, které podporují nové (neočekávané) nebo již existující infekce související s produkcí i neinfekční onemocnění a stresové reakce u zvířat a narušující jejich pohodu (welfare).

9. Neočekávané škodlivé vlivy na životní prostředí jako důsledek emisí tekutých, pevných a vzdušných polutantů, např. antimikrobiální rezidua nebo pesticidů/GMO, které ovlivňují neplánované species.

10. Výskyt epidemií způsobených býložravými rostlinnými škůdci v souvislosti se změnou klimatu, hybridizací species.

11. Nositelé škůdců bez projevů příznaků, pro které neexistují žádné rutinní detekční metody, kteří jsou schopni přenášet škůdce do nativních rostlinných druhů.

 

Indikátory, které jsou relevantní pro jednotlivé výše uvedené příklady objevujících se rizik, se pravděpodobně liší případ od případu.