Názory na regulaci trans-tuků v EU
Vydáno: 20. 2. 2009
Autor:
EP požaduje legislativní limit pro trans-tuky. Producenti mléčných a masných výrobků nechtějí zahrnovat přirozené trans-tuky do limitu, naopak producenti ztužených tuků požadují zahrnutí celkového obsaženého množství trans-tuků.
Koordinátoři hlavních politických výborů pro životní prostředí, pro veřejné zdraví a pro bezpečnost potravin diskutovali v Evropském parlamentu (EP) otázky kolem zákazu a označování trans-tuků na jednání 12. 1. 09 ve Strassbourgu. Jednání následuje po vydání studie (ENVI report) shrnující názory zdravotníků a politické a legislativní postoje členských států k této záležitosti. Všechny výbory jsou pro zlepšení označování. Pokud by se jednalo o zákaz trans-tuků, mělo by se to týkat částečně hydrogenovaných tuků přidávaných do řady potravin (pečivo, zmrzliny, hotové pokrmy aj.), nikoli trans-tuků přirozeně se vyskytujících v masných a mléčných výrobcích.
Trans-tuky zvyšují hladinu nežádoucího LD-cholesterolu, což souvisí s vznikem kardiovaskulárních onemocnění. Vytvářejí se při ztužování (hydrogenaci) olejů, a takto vyrobené tuky se původně považovaly za zdravější (a levnější) alternativu másla a sádla.
Zákaz trans-mastných kyselin (TFA) v potravinách nad 2 % přidaných platí v Dánsku od r. 2004. Pokud by v EU byla stanovena tato hranice, pak by podle zkušeností Dánska průměrný obsah trans-tuků ve stravě dosahoval ca 1 % z energetického příjmu, a to by bylo v souladu s doporučením WHO. Do limitu 2% podílu v potravině se vejdou i výrobky s přirozeným obsahem TFA, i když v Dánsku se tyto do limitu nezahrnují.
Zastáncem zákazu (resp. stanovení limitu) je člen EP Jim Higgins, podle něhož žádné tuky nejsou tak škodlivé jako trans-tuky (Trans Fats: European Parliament report sets limits in food).
Evropská mlékařská asociace (EDA) povařuje za významné, že EP rozlišuje mezi škodlivým účinkem přirozeně přítomných a přidaných průmyslově vyrobených trans-tuků (EDA says natural trans fat-stance backed by parliament).
Úřad FSA ve Velké Británii považuje z hlediska omezení trans-tuků ve stravě za úspěšnou dobrovolnou kampaň uspořádanou obchodními společnostmi. Výsledkem této kampaně bylo především omezení přídavku všech hydrogenovaných tuků, nejen částečně nasycených. To je ovšem podle názoru Komise příznivé, protože z hlediska negativních vlivů na zdraví jsou důležitější nasycené tuky (vzhledem ke konzumovanému množství) než trans-tuky.
Olejářská společnost BUNGE se brání a požaduje, aby v případě, že budou muset být trans-tuky na výrobcích uváděny, má se jednat o jejich celkový obsah, nikoli jen o přidané trans-tuky. Tvrdí, že není dostatečně vědecky prokázáno, že hydrogenací vytvořené trans-tuky jsou nebezpečnější než přirozeně obsažené v mase a mléce. A navíc by podle nich údaj, který by zahrnoval jen přidané trans-tuky vyrobené hydrogenací, byl pro spotřebitele zavádějící.
Ve Švédsku se podle analýzy provedené Swedish National Food Administration podařilo snížit trans-tuky na 0,5 až 0,6 % z energetického příjmu. Přitom ¾ z toho jsou přírodní trans-tuky z mléka a masa. Příjem nenasycených tuků však činí ve Švédsku jen kolem 4 % z energetického příjmu, což je méně než odpovídá národnímu doporučení (5 až 10 %). Stále je příliš vysoká konzumace nasycených tuků – ca 14 % (doporučuje se nejvýše 10 % nasycených a trans-tuků).
Členové Evropského parlamentu žádají Komisi, aby se k výsledkům studie vyjádřila do únorového jednání.