Hubení škůdců pomocí nástrah (otrávených návnad) patří k hojně využívaným a účinným způsobům boje proti škůdcům. Díky návnadové složce jsou však položené nástrahy velice atraktivní i pro necílové škůdce, pro které mohou být neškodné.

Nástrahy tak mohou být i významným potravním zdrojem těchto organizmů. To se týká především antikoagulantních nástrah, které snižují srážlivost krve a zvyšují prostupnost krevních cest u hlodavců, což vede k zevnímu i vnitřnímu krvácení a posléze k uhynutí.
Pro hmyz jsou nástrahy tohoto typu neškodné. Povaha nástrahy a prostředí předurčuje, že se jedná o tzv. skladištní škůdce. Tito a jiní škůdci se na nástrahách mohou i značně pomnožit a odtud pronikat dále do objektů, kde způsobují škody na uložených potravinách, hygienické problémy či napadají umístěné nástrahy.
Odborníci z Krajské hygienické stanice Olomouckého kraje provedli šetření, při kterých byl v průběhu let 2002 a 2003 v ve více než 50 objektech na Olomoucku sledován stav antikoagulantních nástrah v deratizačních staničkách z dodavatelsky provedené speciální ochranné deratizace. Ve 14 objektech bylo zaznamenáno, že položené nástrahy byly zdrojem vývoje a šíření bezobratlých škůdců, někdy i více druhů. Dohromady s některými objekty,  ve kterých byly nalezeny nevhodně umístěné plesnivé nástrahy, jsou  v každém třetím objektu  umístěny nevyhovující deratizační staničky, které zbytečně zatěžují prostředí nežádoucími škodlivými organizmy. Odborné DDD firmy tak svým prováděním speciální ochranné deratizace vytvářejí podmínky pro vývoj a šíření mnoha druhů škodlivých organizmů.
Podle způsobu napadení nástrahy lze škůdce rozdělit do dvou skupin s odlišnou prevencí: První skupinu tvoří škůdci, kteří se v nástraze přímo vyvíjí a sama nástraha je zdrojem jejich vývoje a šíření do prostředí. Druhá skupina škůdců využívá nástrahy jako nabídnutý vydatný zdroj potravy, ale zdržuje se v okolním prostředí.
Výsledky studie byly prezentovány na VI. konferenci DDD 2004, která se konala 5.-7.4.2004 ve Františkových Lázních. Sborník abstraktů z konference je k dispozici v Zemědělské a potravinářské knihovně pod signaturou D 89966/6.
(mch)