Využití nanokapslí k dodávce aktivních složek do organismu. Regulované uvolňování aktivní složky podle požadavku spotřebitele.

Podle analýzy trhu se očekává, že poptávka po tzv. funkčních potravinách se během pěti let výrazně zvýší (očekává se zvýšení z 23 miliard USD v roce 2003 na více než 40 miliard USD v roce 2008). Stejně jako přední firmy v oblasti farmaceutických preparátů, agrochemikálií a kosmetických prostředků zkouší výrobci potravin a nápojů využití nanokapslí k dodávce (bio-delivery) aktivních přísad do lidského organismu. V samotných USA již existuje několik stovek typů “mikrokapslí”, které se používají jako potravinářská aditiva, přičemž aktivní přísady se uvolňují regulovaným způsobem. Georgie Weston Foods of Australia např. prodává verzi svého populárního TipTop chleba známého jako “Tip Top-up”, který obsahuje mikrokapsle rybího oleje z tuňáka, který je bohatý na n-3 mastné kyseliny. Tím, že je rybí olej obsažen v mikrokapslích, spotřebitel ho nevnímá negativně. Uvolňuje se v žaludku. Stejná technologie se používá při výrobě jogurtů a kojenecké výživy.

Velké firmy (Unilever, Kraft) i malé specializované společnosti v současné době pracují na vývoji nanokapslí.

* Výzkumníci na Hebrej University v Jeruzalému uvedli do provozu společnost Nutralease, která vyrábí nosiče aktivních nutričních faktorů ve formě nanočástic (tzv. nanovehicle). Uvedené nosiče se rozpouštějí v oleji nebo vodě, přičemž nedochází k ovlivnění aktivní složky. Uvedené “nanovehicles” jsou již na trhu, a sice jsou obsaženy v řepkovém oleji snižujícím cholesterol. Firma podepsala dohodu o spolupráci s jedním izraelským výrobcem masných výrobků (hot dogs) a chystá se podepsat smlouvu s výrobcem mražených krémů.

* Royal Body Care, společnost založená v Texasu (USA) vytvořila tzv. nanoceuticals. Jde o nepatrné soubory minerálních látek, o nichž se předpokládá, že zvyšují absorpci nutrietů do humánních buněk. Firma používá uvedené “nanoceuticals” při výrobě doplňků stravy označovaných jako “Super Foods”.

* BioDelivery Science International (BDSI) vyvinula a patentovala “nanocochleates” – spirálovitě stočené nanočástice (ca 50 nm v průměru) získávané ze sóji (společnost zdůrazňuje, že ne geneticky modifikované) a vápníku, které mohou přivádět farmaceutické sloučeniny i nutriety, např. vitaminy, lykopeny a n-3 mastné kyseliny přímo do buněk. Podle výrobce lze prostřednictvím nanokochleátů obohacovat o n-3 mastné kyseliny koláče, mufíny, těstoviny, polévky a pokrmy, a to bez změny chutě a vůně výrobků. Dosud není na trhu žádný výrobek s obsahem nanokochleátů, avšak firma aktivně usiluje o získání licence k této technologii. Podle výrobce není dosud jasné, jaké legislativní překážky bude muset firma překonat, než uvede tento výrobek na trh.

* Americké ministerstvo zemědělství (USDA) financuje vývoj nanokapslí z jedlých polymerů, které mají zamezit v potravinách degradaci molekul chuti a vůně. Cílem je zvýšit údržnost citlivých potravin. Výzkum se provádí ve společnosti LNK Chemosolutions, kterou založil Dr. Gustavo Larsen, profesor chemického inženýrství na University of Nebraska.

* Jiné společnosti pracují na využití nanotechnologií k vytvoření “interaktivních potravin”, které dodávají potřebné složky “podle požadavku”. Princip spočívá v tom, že si spotřebitel podle vlastní volby (vzhledu, nutričních požadavků nebo upřednostňované chuti a vůně) vybere, které složky budou aktivovány a následně dodány do organismu.

* Vědci z NanoteK konsorcia firmy Kraft vyvíjejí nanokapsle, jejichž stěny praskají při různých mikrovlnných frekvencí tak, že spotřebitel si může zvolit (“switch on”) nové chuti nebo barvy. Do chodu jsou uváděny jen požadované nanočástice, ostatní zůstávají v klidu (jsou mimo hru). Firma Kraft rovněž pracuje na senzorech, které budou schopné stanovit u jednotlivců nutriční deficity a následně odpovědět inteligentními potravinami (smart foods), které budou uvolňovat potřebné nutriety.

V lednu 2005 se uskutečnilo ve výzkumném středisku firmy Nestlé, Lausanne (Švýcarsko) první mezinárodní symposium, které se zabývalo regulovaným uvolňováním a absorpcí nutrientů v potravinách (“Delivery of Functionality in Complex Food Systems“).

Kromě dodávání nutričních faktorů mohou být nanočástice využity v potravinách ke změně jejich vlastností. Například margarín, zmrzlina, máslo a majonéza patří ke skupině potravin známých jako koloidy, kde malé částice jsou dispergovány v nějakém jiném prostředí – tekutině, plynu nebo pevné látce. Unilever, Nestlé a jiné společnosti provádějí výzkum a již mají patenty na nové postupy vytváření koloidů za pomoci nanočástic. Výhodou je prodloužená údržnost, delší vjem chuti v ústech, změněná textura a vyšší stabilita.

Další informace na Agronavigatoru:

* Využití nanotechnologie v potravinářství

* Potravinářská aditiva nano-rozměrů: první výrobky na trhu

* Nutrikosmetika