Vydáno: 14. 4. 2009

Autor:

Podle údajů ministerstva zemědělství se před pěti lety výrobě biopotravin v kraji věnovalo 12 podniků, na konci minulého roku se jí zabývaly už dvě desítky firem. Dříve si zemědělci v kraji stěžovali na nedostatek zpracovatelských kapacit pro svou bioprodukci, teď už prý většinou mají dostatečný odbyt.

 

Na Vysočině se v biokvalitě vyrábí mouka, pečivo, mléčné výrobky i nápoje. Nechybí ani jatka a provozy na zpracování ovoce a zeleniny. "Odbyt máme, ale někdy je problém domluvit se na ceně," řekl Tomáš Křišťan z ekofarmy v Milotičkách na Pelhřimovsku.

 

Šetrně hospodařící farmáři mají vyšší výrobní náklady, než jsou v tradičním zemědělství. Protože nepoužívají chemické postřiky a průmyslová hnojiva, nemohou mít tak velké hektarové výnosy. "To potřebujeme kompenzovat vyšší prodejní cenou," vysvětlil Křišťan. Farma se věnuje chovu ovcí, produkuje také brambory a obilí.

 

Mezi výrobce biopotravin na Vysočině patří některé farmy a malé podniky. Bioprodukcí se ale z části zabývají i zpracovatelské giganty, jako je masokombinát Kostelecké uzeniny, a také obchodní řetězec Interspar. Biopotraviny zařadily do výrobního programu například i podniky Amylon Havlíčkův Brod, Drůbež Vysočina Moravské Budějovice a Agro Měřín. Svou mlékárnu má kozí farma Dvůr Ratibořice. Ekofarma v Sasově na Jihlavsku je známá biouherákem, teď dodává do obchodů i výrobky z brambor.

 

Biomlýn Březník na Třebíčsku se zpracováním šetrně pěstovaného obilí zabývá dva roky. Pro tuto výrobu má vyčleněnu část výrobních kapacit. "Poptávka roste, ale pomaleji, než bychom chtěli," podotkl jednatel společnosti Oldřich Denemarek. Mezi mlýny podle něj v tomto oboru zatím není moc velká konkurence, obilí z ekofarem zpracovává jen několik málo provozů v zemi.

 

Podle jednatele si zákazníci teprve zvykají na vyšší cenu takové mouky. Ve mlýně se mele pšeničná, žitná a špaldová biomouka, prodávají se i biootruby. Největší zájem o tyto výrobky mají obchodní řetězce; obchodníci z menších sídel o ně prý moc nestojí. Ve mlýně se balí i další biopotraviny – lidé si tam mohou koupit třeba i cukr, rýži, těstoviny a rozinky.

 

Na Vysočině loni přibylo 50 ekofarem a na začátku tohoto roku bylo v kraji 113 šetrně hospodařících zemědělců. Do ekologického zemědělství patřilo přes 4000 hektarů pozemků, dalších 2860 hektarů půdy bylo na zařazení do tohoto systému připravováno.

 

 

Zdroj: Agris