Švédsko požádalo Evropskou komise o povolení k mytí vajec určených pro švédský trh. Evropský úřad pro bezpečnost potravin (EFSA) provedl zhodnocení rizika z mytí vajec a konstatoval, že v případě Švédska převažují nevýhody nad výhodami z mytí vajec.

Do 31. 12. 2003 existovaly v EU tři jakostní třídy vajec:

třída jakosti A neboli “čerstvá vejce”,

třída jakosti B neboli “vejce druhé jakosti nebo konzervovaná”,

třída jakosti C neboli “vejce nízké jakosti určená pro potravinářský průmysl”.

Zákaz mytí vajec třídy A již platil. Před 31. 12. 2003 vejce, která se myla, klesla do třídy B. Avšak prodej vajec třídy B jako stolních (table) vajec byl možný.

Od 1. ledna 2004 legislativa Společenství sjednotila původní třídu jakosti B a C do jedné třídy B a vejce v nové třídě B již nelze prodávat jako stolní vejce, nýbrž jsou určena pro průmyslové účely.

Na základě dodatku k nařízení (ES) č. 1907/90 bylo umožněno, aby podniky provádějící balení vajec, které byly k 1. 6. 2003 schváleny národními kompetentními orgány, prováděly mytí stolních vajec, a to až do 31. 12. 2006.

Kromě několika podniků ve Švédsku (10) a jednoho podniku v Nizozemí se mytí vajec v rámci EU provádí jen zřídka. To se liší od některých třetích zemí, např. USA a nověji pak Japonska, kde se mytí vajec běžně praktikuje. V zemích, kde je mytí vajec povoleno, se tato praktika považuje za poměrně nízkorizikovou operaci.

Ve Švédsku se mytí vajec provádí posledních 40 let. Spotřebitelé ve Švédsku upřednostňují mytá vejce. Požadavek na mytá vejce je velmi silný ze sektoru stravovacích služeb (cateringu), zvláště pak nemocnic. Ve Švédsku se myje více než 50 % stolních vajec.

V rámci EU existuje obava z mytí vajec především proto, že může dojít k poškození kutikuly, která chrání vejce před dehydratací a vytváří přirozenou bariéru vůči běžným mikroorganizmům přítomným ve flóře, která kolonizuje povrch vajec. Tato obava je také spojena s tím, že povolením mytí vajec by se mohlo zakrývat špatné hospodaření a hygienické standardy na farmách a v provozovnách zajišťujících balení vajec.

Na druhou stranu výskyt mikroorganizmu Salmonella Enteritidis a ostatních druhů Salmonella spp. ve vejcích je významnou příčinou nemocí z potravin.

Švédské autority požádaly Evropskou komisi, aby povolila i nadále mytí stolních vajec pro švédský trh. Na podporu tohoto požadavku švédské úřady zaslaly s žádostí i informaci o provádění průmyslového mytí vajec a dále postoje spotřebitelů k mytým vejcím. K žádosti Švédska byl připojen dokument – zpráva vypracovaná Švédským úřadem pro potraviny a biotechnologii, ve které se porovnává kvalita mytých a nemytých vajec.

Panel expertů pro biologická nebezpečí Evropského úřadu pro potraviny (EFSA-BIOHAZ) vydal dne 27. 10. 2005 stanovisko týkající se použití systémů mytí k sanitaci vajec jakostní třídy A. Panel došel k závěru, že posuzování výhod a nevýhod mytí vajec je nutné provádět s ohledem na konkrétní systém mytí. Pokud tento dobře funguje, pak výhody mytí vajec převažují nad nevýhodami. Největším rizikem v souvislosti s mytím vajec je pronikání Salmonella spp. vaječnou skořápkou. Proto v zemích, kde je výskyt salmonel u nosnic velmi nízký, bude také riziko z mytí vajec nižší. Pokud se bere do úvahy, že výskyt salmonel v produkci vajec ve Švédsku je velmi nízký, pak riziko spojené s mytím vajec, za použití současného systému (možnost fyzikálního poškození skořápky), převažuje nad výhodami mytí vajec (snížení mikrobiální kontaminace povrchu).

Více informací o výhodách a nevýhodách mytí vajec bude k dispozici registrovaným uživatelům Potravinářských aktualit.

Příloha : Vyjádření EFSA_BIOHAZ k mytí vajec [pdf ; 412397 bytů]

EFSA