Navštivte také

Předchozí reklama
Následující reklama
Počet záznamů: 12
Navštivte také: MZe ČR – Bezpečnost potravin
MZe ČR – Bezpečnost potravin
Navštivte také: Ministerstvo zdravotnictví ČR
Ministerstvo zdravotnictví ČR
Navštivte také: Státní zemědělská a potravinářská inspekce
Státní zemědělská a potravinářská inspekce
Navštivte také: Státní veterinární správa ČR
Státní veterinární správa ČR
Navštivte také: Ústřední kontrolní a zkušební ústav zemědělský
Ústřední kontrolní a zkušební ústav zemědělský
Navštivte také: Evropský úřad pro bezpečnost potravin
Evropský úřad pro bezpečnost potravin
Navštivte také: Státní zdravotní ústav
Státní zdravotní ústav
Navštivte také: Meziresortní komise pro řešení jódového deficitu
Meziresortní komise pro řešení jódového deficitu
Navštivte také: Kancelář WHO v České republice
Kancelář WHO v České republice
Navštivte také: Víš co jíš? (informace o výživě)
Víš co jíš? (informace o výživě)
Navštivte také: Knowledge Junction EFSA
Knowledge Junction EFSA
Navštivte také: Evropská rada pro informace o potravinách
Evropská rada pro informace o potravinách

Přidat článek Med a kojenecký botulismus do kategorie

Chemická rizika > Rizikové faktory - Archiv> Chemická rizika> Rizikové faktory - Archiv
Výživa - Archiv > Výživa - Archiv> Potravinářství - Archiv

Med a kojenecký botulismus

Vydáno: 27.5.2010
Tisk článku
Autor: Ing. Alexandra Kvasničková
Med jako rezervoár spór C. botulinum by neměly konzumovat děti do jednoho roku.
Úřad pro potraviny ve Velké Británii (Food Standards Agency, FSA) uveřejňuje na internetových stránkách www.eatwell.gov.uk informace pro spotřebitele týkající se kvality a bezpečnosti potravin a správného stravování. Jednou z oblastí, na kterou se FSA zaměřil, je stravování kojenců a malých dětí.
 
Informace týkající se této věkové skupiny byly rozděleny do následujících sekcí:
Prvních šest měsíců života
Zavádění tuhých potravin
Potraviny, které je třeba vyloučit
Potravinová alergie
Nápoje pro děti

Mezi potraviny, které by dítě do věku jednoho roku nemělo konzumovat, byl zařazen med. Med může zcela náhodně obsahovat Clostridium botulinum, tj. bakterii, jejíž toxiny jsou příčinou kojeneckého botulismu. Navíc cukr v medu vede k zubním kazům.
 
Kojenecký botulismus
První případ kojeneckého botulismu byl popsán v roce 1976. V USA je každoročně diagnostikováno 80–100 případů kojeneckého botulismu.
Kojenci jsou náchylní k botulismu v prvním roce života, přičemž více než 90 % případů se vyskytuje u kojenců mladších šesti měsíců.
Ke kojeneckému botulismu dochází po konzumaci spór C. botulinum. Střevní mikroflóra kojenců není ještě dostatečně vyvinutá, aby dokázala inhibovat růst C. botulinum. Lékařská věda dosud zcela neobjasnila všechny faktory, které zapříčiňují, že jsou kojenci citliví ke kolonizaci C. botulinum. Nekyselé žaludeční šťávy dítěte, tělesná teplota a anaerobní prostředí vytvářejí ideální podmínky pro růst spór C. botulinum, usídlení (kolonizaci) C. botulinum v tenkém střevu a následnou produkci botulotoxinu.
Botulotoxin blokuje uvolňování acetylcholinu z nervových zakončení, a tak zastavuje jejich činnost. Typickými symptomy kojeneckého botulismu jsou zácpa, letargie, celková slabost, obtíže s příjmem stravy, změněný křik, může dojít až k paralýze (ochrnutí).
 
Med je jedinou známou potravinou (rezervoárem spór C. botulinum) spojovanou s kojeneckým botulismem. Proto by se med neměl podávat dětem do jednoho roku jejich věku. Díky osvětě se med nyní podílí na případech kojeneckého botulismu jen z pěti procent. Zbývajících 95 % případů kojeneckého botulismu je způsobeno spórami C. botulinum z životního prostředí (nacházejí se v půdě).
Výskyt kojeneckého botulismu hlásí 49 z 50 států v USA a byl zaznamenán v 26 zemích pěti kontinentů.
    
Zdroj: FSA, Wikipedia
Tyto stránky provozuje Ministerstvo zemědělství © 2021