Navštivte také

Předchozí reklama
Následující reklama
Počet záznamů: 12
Navštivte také: MZe ČR – Bezpečnost potravin
MZe ČR – Bezpečnost potravin
Navštivte také: Ministerstvo zdravotnictví ČR
Ministerstvo zdravotnictví ČR
Navštivte také: Státní zemědělská a potravinářská inspekce
Státní zemědělská a potravinářská inspekce
Navštivte také: Státní veterinární správa ČR
Státní veterinární správa ČR
Navštivte také: Ústřední kontrolní a zkušební ústav zemědělský
Ústřední kontrolní a zkušební ústav zemědělský
Navštivte také: Evropský úřad pro bezpečnost potravin
Evropský úřad pro bezpečnost potravin
Navštivte také: Státní zdravotní ústav
Státní zdravotní ústav
Navštivte také: Meziresortní komise pro řešení jódového deficitu
Meziresortní komise pro řešení jódového deficitu
Navštivte také: Kancelář WHO v České republice
Kancelář WHO v České republice
Navštivte také: Evropská rada pro informace o potravinách
Evropská rada pro informace o potravinách
Navštivte také: Víš co jíš? (informace o výživě)
Víš co jíš? (informace o výživě)
Navštivte také: Knowledge Junction EFSA
Knowledge Junction EFSA

Přidat článek Leptospiróza – zvýšené riziko nákazy při záplavách do kategorie

Mikrobiální rizika > Mikrobiální rizika> Rizikové faktory - Archiv> Rizikové faktory - Archiv
Aktuality > Aktuality
POVODNĚ 2013 - zacházení s potravinami, hygiena > Bezpečnost potravin - archiv - kauzy> POVODNĚ 2013 - zacházení s potravinami, hygiena

Leptospiróza – zvýšené riziko nákazy při záplavách

Vydáno: 6.6.2013
Tisk článku
Autor: MZ, SZÚ
Leptospiróza je vážné infekční onemocnění, které se nejčastěji přenáší močí nemocných hlodavců (vodou kontaminovanou močí hlodavců).

Leptospiróza je infekční onemocnění, které je způsobeno nákazou bakterií Leptospira. Původce má spirálovitý tvar a některé vlastnosti podobné jako spirochéty a borélie.

Zvýšeným rizikem nákazy leptospirózou jsou zejména situace po opadnutí velké vody, kdy se lidé brodí v tůních, bahně, zatopených sklepech a podobně, protože voda kontaminovaná močí nemocných hlodavců je výborným vehikulem při dalším přenosu pohyblivých spirálovitých bakterií na člověka i další zvířata.

Leptospiróza patří mezi tzv. zoonózy, což jsou onemocnění, která jsou přenosná ze zvířete na člověka. Nemocné zvíře (často se jedná o hlodavce – potkany a myši, dobytek, vepře) vylučuje leptospiry močí do okolního prostředí, které se tak kontaminuje a stává rizikovým z hlediska možnosti nákazy pro člověka.

Je několik možných způsobů, jak se člověk může leptospirózou nakazit. Nejčastěji se jedná o kontakt s vodou, půdou nebo dokonce i potravou, která byla nemocným zvířetem kontaminována. Tímto způsobem se leptospiry dostávají do trávicího traktu a pronikají i neporušenou sliznicí do lidského organismu.

Dalším možným způsobem přenosu původce nákazy na člověka je kontakt s kontaminovanou vodou, bahnem nebo vlhkou půdou, zvlášť v případech, kdy jsou na kůži přítomné oděrky nebo zánět.

Významné riziko představují déle trvající práce v zatopených oblastech bez náležité ochrany osobními ochrannými pomůckami (především nošení holinek a rukavic), zvláště pak u osob, které mají oděrky nebo záněty kůže.

Při práci v povodněmi zatopených oblastech je třeba používat pokud možno vysoké holinky a ochranné rukavice, snažit se vyvarovat pití jiné než balené vody a pokud možno chránit si oči před vodním aerosolem.

Podle zkušeností z období po povodních na Moravě (1997) a v Čechách (2002), je to u nás jediná nákaza, jejíž nemocnost se tehdy 3-5 násobně zvýšila oproti běžnému výskytu v naší populaci. Onemocnění těžkou formou leptospirózy (Weilova choroba) způsobilo během povodní úmrtí čtyř osob.


Příznaky leptospirózy
:
Leptospiróza je onemocnění projevující se rozmanitými příznaky, dokonce může probíhat zcela skrytě. Projevy onemocnění záleží na věku a zdravotním stavu jedince, na typu bakterie, která organismus infikovala a množství mikrobů, které do těla pronikli. Leptospiróza může probíhat lehce s příznaky trvajícími jen několik dní, které velmi připomínají chřipku.

Obvyklý je ale dvoufázový průběh onemocnění (tzv. blaťácká popř. polní, žňová horečka).
Po inkubační době (což je čas, který uplyne od doby nakažení k prvním projevům infekce) 1–2 týdne se rozvíjí první fáze nemoci, kdy se u nemocného náhle objeví horečka až 40°C se zimnicí a třesavkou, nemocný trpí krutými bolestmi hlavy a svalů (bolí hlavně svaly na zádech a lýtkách). Někdy se může objevit vyrážka, většinou během prvních dvou dnů onemocnění. Jsou přítomny bolesti břicha a nevolnost, která může vést až ke zvracení. Takto onemocnění probíhá 3–5 dní a náhle dochází k vymizení příznaků, což vyvolává dojem, že se nemocný náhle uzdravil.
Druhá fáze se někdy nemusí rozvinout, ale jestliže je infekce závažná, onemocnění se po několika dnech znovu vrací spolu s původními projevy, ke kterým se přidává bolest na hrudi a břicha, porucha funkce ledvin a změna psychického stavu. Dochází k tuhnutí šíje, nemocný zvrací. Ačkoliv je onemocnění poměrně závažné, po několika týdnech při přiměřené léčbě dojde k úpravě zdravotního stavu bez následků. Takovýto průběh mají leptospirózy vyvolané Leptospira grippotyphosa.

Jestliže je organismus napaden agresivnější formou leptospiry, kterou způsobuje Leptospira icterohaemorhagiae, onemocnění má rychlejší průběh. Příznaky onemocnění jsou stejné jako u lehkého průběhu, ale mají větší intenzitu. Rychle se rozvíjí postižení jednotlivých orgánů: jater (objevuje se žloutenka), ledvin (nemocný přestává močit, má zvýšené množství odpadních látek v krvi), dochází k poruše srážení krve, které má za následek krvácení z úst, pod spojivky, ze sliznic – krev se objevuje ve stolici, dochází ke krvácení z nosu. Takto probíhající leptospiróza se nazývá Weilova nemoc. Uvedený stav je velmi závažný, vyžaduje intenzivní léčbu v nemocnici.



Zdroj:  Ministerstvo zdravotnictví, SZÚ

Tyto stránky provozuje Ministerstvo zemědělství © 2018