Vydáno: 16. 1. 2007

Autor:

Koncem listopadu se v Bruselu konala konference organizovaná producenty suplementů.

Evropská aliance pro výživu (ERNA = European Responsible Nutrition Alliance)  a Evropská federace asociací výrobců zdravých produktů (EHPM = European Federation Association of Health Product Manufacturers)

 prosazuje model řízení rizika navržený v r. 2004, který rozděluje vitaminy a minerální látky do tří skupin, a sice na ty,

–         u nichž není známo riziko,

–         u nichž je nízké riziko při překročení určitých hladin a

–         které kvůli potenciálnímu riziku z nadměrného množství musí být regulovány jednotlivě.

První skupina:

–         Vitamin B1

–         Vitamin B2

–         Biotin

–         Vitamin B12

–         Kyselina pantotenová

–         Vitamin K

–         Chróm

Druhá skupina:

–         Vitamin B 6

–         Vitamin C

–         Vitamin D

–         Vitamin E

–         Kyselina listová

–         Nikotinamid

–         Hořčík

–         Molybden

–         Selen

Třetí skupina:

–         Vitamin A – retinol

–         vápník

–         měď

–         fluorid

–         jód

–         mangan

–         železo

–         zinek

–         beta-karoten (kuřáci)

Přitom chtějí, aby látky patřící do první skupiny byly přípustné bez omezení. Problémem však je, že pokud nebylo v literatuře popsáno riziko, neznamená to, že riziko předávkování takovými látkami neexistuje. Např. pro biotin a chróm neměl Výbor pro potraviny SCF – předchůdce úřadu EFSA – dostatek podkladů.

Celkově panuje shoda v tom, že pro 27 členských států, je nutná existence základních společných pravidel, jinak si členské státy stanoví maximální limity samy, ale zároveň se Komise obává udělat krok, s jehož absolutní bezpečností ji není zcela jistá.

 

Z průběhu konference vyplynulo, že existuje málo informací o vzájemné interakci některých minerálů, především kovů, při jejich vyšším obsahu. Jednodušší je situace, kdy se nadměrné množství látky projeví ihned (např. vysoké dávky vitaminu C souvisí se zvedáním žaludku), než když se potíže projeví po dlouhodobém působení komplexu vlivů.

 

Někteří účastníci konference hájili hledisko „přípustného negativního účinku“, protože varováním na obalech může zajistit, že spotřebitel ví, že při nadměrné konzumaci určité potraviny hrozí negativní účinky z nadměrného příjmu určité látky.

Výrobci obecně, stejně jako spotřebitelé, však nejsou nakloněni negativním informacím na obalech. Přitom však britský model, podle kterého jsou povolené některé vysoké dávky při současném uvedení varování, je příkladem, že by takový postup mohl fungovat.

 

Problematické je, z jakých hodnot skutečného dosavadního příjmu se případný negativní účinek látky vyhodnocuje. Ve Velké Británii se při posuzování účinků vitaminu D vychází z nejvyššího denního příjmu 10 μg, zatímco v Polsku z 22 μg, což je více než dvojnásobek. Může to být způsobeno již dosud povinnou fortifikací některých potravin (především margarinů) vitaminem D v Polsku, ale suplementace se provádí i v Británii. Spíše tedy při posuzování současného příjmu záleží na tom, jak jsou údaje shromažďovány a jak jsou vyhodnocovány. Průmyslem financovaný International Life Science Institute má v první polovině r. 2007 vyhodnotit, které z údajů získaných z jednotlivých evropských zemí mohou být vhodným zdrojem pro celou EU.

 

Průmysl navrhuje určité limity některých suplementů, i když některé hladiny mají poměrně široké rozmezí:

–         Vitamin B 1             18 – 93 mg

–         Vitamin C             1750 mg

–         Vitamin D             35 μg

–         Vitamin E             270/970 mg

–         Nikotinamid             820 mg

–         Molybden             350 μg

–         Fosfor             1250 mg

–         Selen              200 μg

–         Hořčík             250 mg

–         Kyselina listová 600 μg

–         Vitamin A             800 – 1000 μg

–         Beta-karoten             4,8 – 7 mg

–         Vápník             1000 – 1500 mg

–         Měď                1 – 2 mg

–         Fluorid             3,5 mg

–         Jód                  150 – 200 μg

–         Železo             14 – 20 mg

–         Mangan             2 mg

–         Zinek              10 – 15 mg

V dnešní době např. snídaňové cereálie Weetabix

 (ve Velké Británii) obsahují v jedné porci (37,5 g) 4,5 mg železa, 0,4 mg vitaminu B1, 0,5 vitaminu B2, 5,7 mg niacinu, 64 μg kyseliny listové. Výrobek „Kellogg´s Special K“ obsahuje 2,5 μg vitaminu D, 31 mg vitaminu C, 0,8 mg vitaminu B1, 1,1 mg vitaminu B2, 9,2 mg niacinu, 1,1 mg vitaminu B6, 108 μg kyseliny listové a 1,02 μg vitaminu B12 a počítá se s 3 mg železa.

 

Trh se suplementy roste v západní Evropě o 5 % ročně, ve východní Evropě o 15 % ročně. V r. 2005 činil objem suplementů obchodovaných v Evropě 5,8 mld. EUR, přitom k největším trhům patří Itálie, Německo a Velká Británie.

Je třeba vytvořit systém, který bere v úvahu, že určité látky jsou ve výživě nutné, ale jejich množství nemá být několikanásobně zvyšováno.

 

Za DG SANCO byl zveřejněn diskusní dokument, v němž jsou pro některé látky uvedeny hladiny nejvyššího skutečného příjmu (WHO-FAO) a pro některé látky dávky doporučené Expertním výborem pro vitaminy a minerálie (Vel. Británie).

Legislativním problémem je, jak při stanovení maximálních limitů pro fortifikaci zohlednit

příjem příslušných látek ze suplementů.

 

Názory členských států jsou velmi rozdílné, shoda však většinou panuje ohledně toho, že mezi živiny s nízkým rizikem patří B1, B2, biotin, kyselina pantotenová a do určité míry i vitamin K a chróm(III).

EU Food Law, 2006, č. 281, s. 15-19