Vydáno: 26. 7. 2008

Autor:

Řadu let jsou v rámci EU vedeny polemiky ohledně schválení použití vody s chlórem k desinfekci jatečných těl drůbeže především s cílem snížení kontaminace salmonelou a kampylobakterem. V USA je tento způsob ošetření obvyklý, ale některé evropské instituce a státy bojují proti povolení těchto prostředků (oxid chloričitý, kyselý chloritan sodný, fosforečnan sodný a peroxikyseliny). Zákaz těchto prostředků znamená překážku obchodu, k povolení by mohlo diojít podle pravidel nařízení 853/2004/ES o hygieně živočišných produktů. K protiargumentům patří, že používání těchto prostředků může vést ke zvýšení rezistence patogenů vůči antibiotikům, a že se tím může maskovat nedodržování hygienických pravidel, tzn. “správná hygienická praxe”.

V předcházejících letech bylo v Evropě zpracováno několik stanovisek k uvedeným antimikrobiálním látkám. Posuzovala se účinnost ničení bakterií a bezpečnost jejich použití.

 

1) SCVPH: Stanovisko Vědeckého výboru pro veterinární opatření vztahující se k veřejnému zdraví ze dne 14. dubna 2003: „Antimicrobial treatments for poultry carcases“.

 

2) AFC: Stanovisko Poradního výboru pro potravinářská aditiva, aromata, pomocné technologické prostředky a materiály přicházející do kontaktu s potravinami  – Question Nº EFSA Q-2005-002.

K závěrům o nezávadnosti dospěl AFC na základě šetření možnosti tvorby reakčních produktů, posuzování tradiční spotřeby drůbežích výrobků a působení reziduí vzniklých po opracování drůbeže. Bylo konstatováno, že tyto látky neznamenají nebezpečí, pouze pro peroxikyselinu nebyl k dispozici dostatek údajů potvrzující její účinnost.

 

3) BIOHAZ: Společné prohlášení Panelu pro biologická rizika úřadu EFSA a AFC (v dubnu 2008)

niny chlóru se zaměřením na potenciální zvýšení rezistence patogenních bakterií vůči antibiotikům. Součástí je stanovisko BIOHAZ ohledně peroxikyselin.

Z dlouhodobé historie používání podle odborníků nehrozí riziko. Je však třeba podpořit další výzkum.

 

4) SCHER + SCENIHR: Společné stanovisko Vědeckého výboru pro zdravotní a environmentální rizika (Scientific Committee on Health and Environmental Risks – SCHER) a Vědeckého výboru pro nově objevená nebo nově identifikovaná zdravotní rizika (Scientific Committee on Emerging and Newly Identified Health Risks – SCENIHR)

Ze stanovisek vyplynulo, že z hlediska reziduálních zbytků uvedených látek v jatečných tělech drůbeže je riziko jen nepatrné a také mebyl prokázán vliv na zvýšení rezistence patogenů vůči antibiotikům. Je však upozorněno na nutnost odpovídající zacházení s odpadními vodami (ředění), které přímo nelze likvidovat biologickými metodami. A také se upozorňuje, že přestože by se používaly uvedené desinfekční prostředky, je nutno dodržovat hygienická pravidla.

S tímto přístupem nesouhlasí spotřebitelská organizace BEUC, “zelení” a řada vlád členských zemí EU.

Na jednání EP 29. 5. 2008 však předložila EK návrh na schválení používání sloučenin chlóru k oplachování jatečných těl drůbeže. Schválením takového návrhu by pominul jedenáctiletý zákaz dovozu takto ošetřených kuřat u USA. Členové parlamentu vyjádřili obavy ze zhoršení hygienické úrovně na drůbežích jatkách. Avšak podle komitologického postupu bude mít při rozhodování hlavní slovo Vědecký výbor pro potravinové řetězce a zdraví zvířat SCoFCAH.

Na jednání EP 29. 5. 2008 přesto předložila EK návrh na schválení používání sloučenin chlóru k oplachování jatečných těl drůbeže. Schválením takového návrhu by pominul jedenáctiletý zákaz dovozu takto ošetřených kuřat u USA. Členové parlamentu vyjádřili obavy ze zhoršení hygienické úrovně na drůbežích jatkách. Avšak podle komitologického postupu patřilo při rozhodování další slovo Vědeckému výboru pro potravinové řetězce a zdraví zvířat SCoFCAH. Na jednání SCoFCAH dne 2. černa 2008 však bylo používání těchto antimikrobiálních prostředků 26 zástupci členských států zamítnuto, zástupce Velké Británie se zdržel hlasování.