Slintavka a kulhavka (SLAK) je vysoce nakažlivé virové onemocnění sudokopytníků (skot, ovce, kozy, prasata, buvol, volně žijící zvířata), ale slintavkou a kulhavkou mohou trpět kromě hospodářských zvířat například také jeleni, srnci, daňci, mufloni či divoká prasata.

Přenos onemocnění může být jak přímou cestou mezi zvířaty (inhalační cesta, orální cesta), tak nepřímou cestou – mechanický přenos (obuv, oblečení, dopravní prostředky), živočišné produkty (maso, mléko, kůže, vlna), krmivo, zde především pozřením neošetřených kontaminovaných masných výrobků (krmení kuchyňských zbytků) zvířaty (především prasaty). Nákaza je možná i při inseminaci kontaminovaným spermatem. Za určitých specifických podmínek může docházet k šíření viru větrem.

Původce onemocnění je malý RNA virus z čeledi Picornaviridae. Jedná se o jeden z nejnakažlivějších živočišných virů, morbidita (nemocnost) zvířat je až 100 %, zatímco mortalita (úmrtnost) je nízká (5 %). Po celou dobu onemocnění ale infikovaný jedinec vylučuje virus do vnějšího prostředí. V zasažené oblasti se v závislosti na infekční dávce a velikosti vnímavé populace může virus velmi rychle šířit.

Inkubační doba (doba od nakažení do výskytu prvních klinických příznaků) se pohybuje v rozmezí 1-14 dní, nejčastěji bývá 2–6 dnů. Vylučování viru obvykle začíná již 2 dny před nástupem klinických příznaků a trvá okolo 6 dnů po výskytu vezikulů (kožní nebo slizniční puchýř). V mléku může být virus detekován již 4 dny před nástupem klinických příznaků. Virus je mimořádně odolný a schopný přežití. Částečně je citlivý na teplo a kyselé prostředí, mráz však přežije. Během zimy nebo chladnějších období dokonce přežívá déle než v teple.

Jedná se o nebezpečnou nákazu zvířat, dle evropské legislativy se jedná o nákazu typu A, kdy v případě výskytu jsou přijímána okamžitá opatření k eradikaci.

Slintavka a kulhavka ovšem postihuje i exotická zvířata jako jsou žirafy, okapi, velbloudi, lamy, alpaky, buvoly, antilopy nebo pakoně. Tato zvířata samozřejmě mohou slintavkou a kulhavkou onemocnět jak ve volné přírodě, tak i v zoologické zahradě. Kromě sudokopytníků byla existence slintavky a kulhavky potvrzena také na největším suchozemském savci – na slonovi.

Naopak domácí mazlíčci nemohou slintavkou a kulhavkou onemocnět. Pro psy, kočky, koně, králíky či drůbež nepředstavuje SLAK zdravotní riziko. Pro vnímavá zvířata je tedy kontakt s nemocnými zvířaty nebezpečný, protože nákaza se velmi rychle a snadno přenáší, lidé, psy či kočky se však nenakazí.

Mohou se slintavkou a kulhavkou nakazit i lidé?

Nejedná se o zoonózu – nákaza tedy není přenosná na člověka.

Virus slintavky a kulhavky není pro člověka nebezpečný. V absolutní většině přejde nákaza bez povšimnutí, výjimečně s malými vřídky na jazyku a na sliznici úst. V minulosti bylo popsáno pouze několik jednotlivých případů (po přímém kontaktu s nakaženými zvířaty) mírného horečnatého celkového onemocnění s následnými puchýři v ústech, na prstech rukou a nohou, které se během několika dnů zcela zhojily. V letech 1921 až 2007 bylo na celém světě hlášeno pouze asi 40 případů nákazy člověka virem slintavky a kulhavky. Dokonce ani během velké epidemie slintavky a kulhavky ve Spojeném království v roce 2001, kdy se vyskytlo více než 2 000 ohnisek u hospodářských zvířat, se lidé nenakazili.

Můžete se virem SLAK nakazit z potravin?

Při konzumaci potravin pocházejících z infikovaných zvířat – například v podobě pasterizovaného mléka a výrobků z něj, jako je jogurt, sušené mléko, dětská výživa nebo zmrzlina, a také důkladně tepelně upraveného masa – nelze očekávat, že by došlo k nákaze virem slintavky a kulhavky. Tepelná úprava masa a mléka virus ničí a zaručuje bezpečnost potravin. Dosud nejsou známy žádné případy nákazy, která by se šířila konzumací potravin nebo přenosem z člověka na člověka.

Co je třeba vzít v úvahu při přípravě masa?

Spotřebitelé by měli vždy dodržovat základní pravidla hygieny v kuchyni, a to i s ohledem na další možné patogeny. To zahrnuje zachování chladicího řetězce a zamezení křížové kontaminace. Ta se týká přenosu patogenů z jedné potraviny na druhou. Kromě toho by se maso mělo ohřívat tak, aby všechny části kusu masa dosáhly teploty 70 °C nebo vyšší po dobu nejméně dvou minut.

Může se virus slintavky a kulhavky přenášet syrovým mlékem?

Syrové mléko může být obecně kontaminováno patogenními činiteli. Zvláště citlivé skupiny obyvatel, jako jsou děti, těhotné ženy nebo starší a nemocné osoby, by se proto měly obecně zdržet konzumace syrového mléka, které nebylo převařeno. Avšak i zdraví dospělí jsou vystaveni zvýšenému riziku infekce různými patogeny, pokud konzumují syrové mléko, které nebylo převařeno.

Obecně však platí, že konzumace tepelně ošetřeného (pasterizovaného) mléka či tepelně upraveného masa nepředstavuje zdravotní riziko. Čerstvé mléko od krávy, ovce či kozy v akutní fázi onemocnění SLAK bývá navíc sražené a chuťově nevhodné ke spotřebě.

Nákaza není přenosná na lidi, ale je velmi nebezpečná, protože má obrovské ekonomické dopady a obnova chovů trvá roky. Při každé nákaze sehrává nejdůležitější roli disciplína. Součástí boje proti nákaze je přísná karanténa, izolace a rovněž utrácení zvířat. Nutno proto dodržovat mimořádná veterinární opatření, pokyny pro přesuny zvířat a další pokyny a opatření.

Důležité informace ke slintavce a kulhavce na webu Ministerstva zemědělství: ZDE

Zdroj: Ministerstvo zemědělství