Jsou pro nás biopotraviny lepší?
Reakce na nedávno zveřejněnou britskou studii.
var m3_u = (location.protocol=='https:'?'https://bio-info.cz/openx/www/delivery/ajs.php':'http://bio-info.cz/openx/www/delivery/ajs.php');
var m3_r = Math.floor(Math.random()*99999999999);
if (!document.MAX_used) document.MAX_used = ',';
document.write ("“);
//]]>
Do analýzy experti z londýnské školy hygieny a tropické medicíny zahrnuli 169 studií za posledních padesát let. Rozdíly v nutriční hodnotě se ukázaly u 55 z nich.
Na první pohled je vidět, že studie FSA analyzovala pouze velmi omezené množství vědeckých prací. Studie se zabývala pouze pracemi napsanými v angličtině, téměř polovinou vědeckých studií, které našla, se nezabývala vůbec a ignorovala nejnovější studie financované EU, zveřejněné v dubnu tohoto roku.
- Bílkovin 12,7 %
- Beta-karotenu 53,6 %
- Flavonoidů 38,4 %
- Mědi 8,3 %
- Hořčíku 7,1 %
- Fosforu 6 %
- Draslíku 2,5 %
- Sodíku 8,7 %
- Síry 10,5 %
- Zinku 11,3 %
- Fenolových sloučenin 13,2 %
Také neexistují vědecké studie o dlouhodobém působení pesticidů na lidské zdraví. V roce 2006 Evropská komise oznámila, že „dlouhodobé působení pesticidů může vést k závažným poruchám imunitního systému, sexuálním poruchám, rakovině, sterilitě, defektům při narození a poškození nervového systému". Nedávno byly zveřejněny výsledky výzkumu, který prokazuje spojitost mezi působením pesticidů a Parkinsonovou chorobou.
- množství řady nutričně prospěšných látek (například antioxidantů a vitamínů) bylo vyšší v biopotravinách než v konvenčních potravinách
- množství nutričně neprospěšných látek (například mykotoxinů, glykolalkaloidů, kadmia a niklu) bylo v bioproduktech méně
Profesor Leifert řekl britským novinám The Times, že jeho výzkum našel v biopotravinách vyšší množství antioxidantů – ty pomáhají tělu bojovat s rakovinou a kardiovaskulárními nemocemi. Leifert řekl, že FSA nechce připustit, že biopotraviny přinášejí jakýkoli užitek. Vláda má strach, že by pak musela zajistit dostupnost biopotravin pro všechny. Podle profesora Leiferta byly závěry studie FSA „selektivní".
V dodatku zprávy FSA se píše, že hladiny některých nutrientů, jako betakarotenu, jsou až o 53 % vyšší u biopotravin. Přesto se tyto rozdíly v závěrech studie neobjevily.
Nákup biopotravin podporuje zdravé prostředí. Na ekologických farmách se vyskytuje o 30 % více druhů rostlin a o 50 % více volně žijících zvířat, jako motýlů, ptáků a včel. Podle Compassion in World Farming, uznávané odborné organizace, má ekologické zemědělství nejvyšší standardy v oblasti zacházení s hospodářskými zvířaty. Další výhody pro životní prostředí jsou jasné – na ekologických farmách nejsou skladovány nebezpečné odpady, umělá dusíkatá hnojiva jsou zakázána a proto dochází k nižšímu úniku látek, které mohou způsobovat růst řas.
Ekologické zemědělství a ekologický potravinový systém je holistický, založený na spolupráci s přírodou. Nespoléhá se na vstupy na bázi ropy, například v případě umělých hnojiv a pesticidů. Spotřebitelé kupují biopotraviny nejen proto, aby se vyhnuly potravinám obsahujícím zbytky pesticidů, ale podporují také systém, který má nejvyšší standardy welfare zvířat, zakazuje rutinní podávání antibiotik a podporuje biodiverzitu na farmách. Lidé nákupem biopotraviny podporují různorodou a živou krajinu. Lidé nakupující biopotraviny vyhledávají potraviny, které byly vyprodukovány eticky. Ekologické zemědělství vytváří více pracovních příležitostí, které jsou rozmanitější a bezpečnější než v konvenčním zemědělství.
Ekologické zemědělství a výroba biopotravin jsou řízeny přísnými předpisy, což je odlišuje od konvenčního zemědělství. Plodiny nejsou hnojeny umělými chemickými hnojivy, chemické pesticidy nejsou povoleny a hospodářská zvířata nesmějí dostávat antibiotika preventivně.
Nedávný výzkum provedený britskou Reading University zjistil, že počet pracovních míst na britském venkově by se zvýšil o 73 procent, pokud by v Anglii a Walesu fungovalo pouze ekologické zemědělství. Přesto by takový systém vyprodukoval dostatek potravin pro všechny. Ve vztahu k zemědělským vstupům výzkum také zjistil zásadní rozdíly. Ekologické zemědělství by zajistilo snížení emisí skleníkových plynů a znečištění vody. Energeticky intenzivní vstupy do zemědělství by se výrazně snížily, u hnojiv o 95 procent a u postřiků o 98 procent.
Ekologické zemědělství je také v popředí snah o ochranu proti klimatickým změnám. Zdůrazňuje využívání „sluneční energie a úrodnosti" prostřednictvím pěstování jetelovin pro fixování uhlíku do půdy pro následující plodinu. Ekologické zemědělství bude hrát v budoucnu pro zdraví lidí a planety stále důležitější roli.