Vzhledem k vyluhování niklu z vodovodních baterií během delší stagnace vody v potrubí a k možnosti alergické reakce se spotřebitelům doporučuje nepoužívat první podíl vody k pití nebo mytí.

Nikl je rozšířený kožní alergen. Opakovaná expozice kontaktem nebo i požitím patrně může vyvolat přecitlivělost a alergické reakce. Tolerovatelný denní příjem je podle WHO 12 μg /kg tělesné hmotnosti, den. Uvažuje-li se, že podíl příjmu niklu z pitné vody je 20 % a denní příjem vody je 2 l, je odhadnuta limitní hodnota pro nikl ve vodě na 70 μg/l (WHO). V ČR stanovuje vyhláška 252/2004 limitní hodnotu 0,02 μg/l, ale očekává se, ře evropská směrnice zmírní limit na základě doporučení WHO na 70 μg/l.

Průměrná koncentrace niklu v pitné vodě v Evropě a USA je nižší než 10 μg/l, ale zdrojem vyšších hodnot jsou vodovodní baterie, kvůli kterým může voda po několikahodinovém stání obsahovat několik set μg niklu/l.

V rámci grantového projektu MŠMT „Kovy a související látky v pitné vodě (program COST č.j. 1715/2007-32) byla zjišťována koncentrace niklu ve vodě odebrané po různé době stagnace z nových i starších koncových částí rozvodů vody. U baterií používaných několik měsíců byla po celonoční stagnaci zjištěna koncentrace  niklu 250 až 600 μg/l, u nových byla hodnota ještě vyšší, nebo byla dosažena za kratší dobu. K vyluhování niklu do vody po noční stagnaci dochází z kohoutků po několik let.

Na základě zjištěných hodnot je třeba doporučit spotřebitelům, aby po delší stagnaci vody v potrubí její první podíl vypustili a nepoužívali k pití nebo mytí.

Hygiena, 55, 2010, č. 2, s. 40-45