Bezpečnost potravin

Fytoestrogeny v potravinách živočišného původu

Vydáno: 3. 3. 2009
Autor:

Uvádí se celkový obsah fytosterolů a obsah izoflavonů, lignanů, kumestrolu, equolu a enterolignanu v mléce, vejcích, mase, rybách a výrobcích z nich.

Fytoestrogeny jsou předmětem zájmu vzhledem k jejich strukturální a funkční podobnosti s lidským hormonem 17-beta-estradiol. V důsledku strukturální podobnosti se tyto látky váží na receptory estrogenů, které tak blokují. Antiestrogenní vlastnosti proto jdou jednak na vrub vlastního estrogenního působení, jednak jsou důsledkem blokování vlastních estrogenů produkovaných organismem. Řada studií potvrzuje příznivé vlastnosti fytoestrogenů, pokud jde o rakovinu, srdečně-cévní choroby, osteoporózu, přechodové potíže, neplodnost u mužů, otylost a diabetes typu 2. Na druhé straně může nadbytek fytoestrogenů vést k neplodnosti (např. jetel v případě dobytka). U lidí může být zvýšený příjem fytoestrogenů (zvýšené množství sexuálních hormonů) spojen se zvýšeným rizikem rakoviny prsu.
 
Obsah fytoestrogenů v potravinách
Potravina
obsah fytoestrogenů (μg/100 g)
plnotučné mléko
12
odtučněné mléko
20
smetana
8
kozí mléko
5
sojové mléko
6028
jogurt
20
sojový jogurt
8286
sýr gouda
24
sýr camembert
29
máslo
11-17
vejce
11
hovězí maso
7-19
vepřové maso
4-20
sojový karbanátek
4430
ryby a mořští živočichové
2-9
 
Fytoestrogeny jsou souhrnným pojmem pro izoflavony (dadzein, genistein, glycitein, biochanin A, formononetin), lignany (sekoisolaricirezinol, matairezinol), enterolignany (enterolakton, enterodiol), kumestrol a equol. Pro stanovení konkrétních fytoestrogenů použili britští výzkumníci metodu LC-MS/MS.
 
Obsah jednotlivých fytoestrogenů v potravinách
Potravina
izoflavon
lignan
kumestrol
equol
enterolignan
mléko a mléčné výrobky
21
34
2
12
26
 
sýry
25
21
2
18
35
máslo
74
22
74
vejce a výrobky z vajec
43
17
2
34
13
maso a výrobky
41
41
3
7
7
ryby
67
33
 
Fytoestrogeny byly zjištěny ve všech analyzovaných potravinách, i když obsah enterodiolu byl jen na úrovni meze průkaznosti. Lignany a izoflavony vykazují obdobný podíl. Fytoestrogeny se dostávají do živočišných tkání prostřednictvím pastvy příp. krmiva. Expozice lidí však nemůže být srovnávána se zvířaty.
Sojové produkty mají ca 300 až 500krát vyšší obsah fytoestrogenů než produkty, které nahrazují.  Fyziologický význam je nutno ještě zásadně zkoumat, zda je jednoznačně pozitivní. Zvláštní obezřetnost je zapotřebí u kojenecké výživy s přídavkem sóji vzhledem k tomu, že obsah fytoestrogenů je několikasetkrát vyšší než v mateřském mléce.

Dtsch. Lebensm. Rdsch., 105, 2009, č. 2, s. 93-94