Vydáno: 8. 4. 2011

Autor: MZe

Vědecký Panel pro biologická rizika Evropského úřadu pro bezpečnost potravin (BIOHAZ EFSA)) vydal vědecké stanovisko posuzující dopad kontrolních opatření na veřejné zdraví, opatření, která by mohla být použita ke snížení výskytu bakterií z rodu Campylobacter u kuřat a kuřecího masa. Experti EFSA také posoudili, zda a do jaké míry mohou vést tato opatření k poklesu počtu případů onemocnění kampylobakteriózou spojených s konzumací kuřecího masa v Evropské unii.

V Evropě je kampylobakterióza nejběžnějším infekčním onemocněním přenosným ze zvířat na lidi prostřednictvím potravin. Stanovisko potvrzuje předcházející nálezy, podle kterých je kuřecí maso velkým, možná i největším zdrojem této infekce u lidí.

Choroboplodné zárodky kampylobakteru jsou v přírodě všudypřítomné a v důsledku toho se nacházejí v syrových potravinách rostlinného i živočišného původu, přičemž určité druhy potravin jsou jejich hlavními zdroji, např. syrové drůbeží maso. Ačkoliv všechny komerční druhy drůbeže jsou nositeli kampylobakterů, největší riziko hrozí z kuřat, protože jejich konzumace je velmi rozšířená.

Panel BIOHAZ odhaduje, že aktuální počet případů kampylobakteriózy u lidí je pravděpodobně mnohem vyšší, než se dosud oficiálně uvádělo. V Evropské unii to v roce 2009 představovalo 198 252 oznámených případů této nemoci u lidí. Toto onemocnění však bývá v mnoha případech nenahlášeno a tak se předpokládá, že skutečný počet případů v EU je každý až kolem devíti miliónů. Náklady na léčení kampylobakteriózy ve veřejných systémech zdravotnictví vedou ke ztrátě produktivity a odhadují se na zhruba 2,4 miliardy EUR ročně. Vědecký Panel BIOHAZ došel ve svém stanovisku z ledna roku 2010 k závěru, že manipulace, příprava a konzumace masa brojlerů, se přímo podílejí na 20–30 % evropských případů kampylobakteriózy u lidí.

Vědci z EFSA zhodnotili ve svém stanovisku dopad opatření, která by mohla přispět ke snížení výskytu bakterií kampylobakteru u kuřat před a po porážce – tvrdí se v něm, že opatření před porážkou může snížit riziko až o 50% (s očekávanými procentními odlišnostmi u jednotlivých členských států EU). Tyto postupy se zaměřují hlavně na prevenci vstupu bakterie do přístřeší, ve kterém jsou kuřata chována, a také na snížení počtu těchto bakterií ve střevech kuřat odesílaných na porážku.

Ve stanovisku EFSA ze 7. dubna 2011 se uvádějí případná další opatření pro snížení rizika výskytu choroboplodných zárodků kampylobakteru v řetězci výroby masa: Vaření v průmyslovém měřítku, ozařování masa, kde je pravděpodobné, že se zničí všechny bakterie kampylobakteru, které mohou být v mase přítomny, zmrazování mrtvých těl po dobu 2 až 3 týdnů, což by snížilo riziko o více než 90%, dále zmrazování mrtvých těl na krátkou dobu (2-3 dny) nebo ošetření neživého kuřecího těla horkou vodou (při 80 ° C po dobu 20 sekund). Při použití chemikálií, jako je kyselina mléčná, je odhad snížení rizika o 50 až 90%.

Další informace a stanovisko můžete najít na webových stránkách Evropského úřadu pro bezpečnost potravin.