Vydáno: 19. 8. 2010

Autor:

Klonování zvířat představuje produkci zvířat, která jsou v podstatě kopií originálu. Klonování se nejčastěji provádí technikou známou jako přenos jader somatických buněk (somatic cell nucleus transfer, SCNT). Genetická kopie zvířete vznikne tak, že se nahradí jádro vajíčka jádrem somatické buňky ze zvířete a vytvoří se embryo. Toto embryo se pak přenese do náhradní matky, kde se vyvíjí do narození.

Rostliny se produkují klonováním řadu let. Z malé části rostliny se vypěstuje rostlina jiná. Již nějakou dobu se klonování aplikuje u produkce ovoce a zeleniny, např. u banánů. Od roku 1996 se tato technologie aplikuje na zvířata (prvním klonovaným zvířetem byla ovce Dolly).

 

 

Evropský úřad pro bezpečnost potravin (EFSA) se zabývá posuzováním bezpečnosti a vydáváním objektivních vědeckých stanovisek na podporu rozhodnutí, která vydává Evropská komise a členské státy EU (manageři rizika). Vědecká doporučení EFSA napomáhají managerům rizika přijímat opatření v EU týkající se klonů zvířat, jejich potomků a produktů z nich, např. masa a mléka.

EFSA schválil v červenci 2008 vědecké stanovisko o důsledcích klonování zvířat pro bezpečnost potravin, zdraví a pohodu zvířat a pro životní prostředí. V roce 2009 schválil EFSA stanovisko, které potvrdilo závěry a doporučení z roku 2008. Obě práce vznikly na základě požadavku Evropské komise, která si vyžádala radu k této problematice.

 

 

* Existují určité nejistoty při posuzování rizika, neboť počet studií, které jsou k dispozici, je omezený, vyšetřoval se malý počet vzorků a obecně neexistuje jednotný postup, který by umožnil, aby se toto stanovisko uspokojivě zaměřovalo na všechny relevantní problematiky. Stanovisko se zaměřuje pouze na prasata a hovězí dobytek. Pro tyto dva živočišné druhy byly k dispozici adekvátní údaje.

* Zjistilo se, že zdraví a pohoda významného podílu klonů, hlavně během juvenilního období u hovězího dobytka a perinatálního období u prasat je negativně ovlivněna, často vážně a s fatálním výsledkem.

* Pomocí SCNT (techniky nejčastěji používané ke klonování zvířat) se však také získávají zdravé klony dobytka a prasat a zdravé potomstvo, které je podobné konvenčním protějškům pokud jde o parametry jako jsou fyziologické znaky, chování a klinický stav.

* Neexistují žádné náznaky rozdílů pokud jde o bezpečnost potravin z masa a mléka klonů a jejich potomků ve srovnání s masem a mlékem z konvenčně reprodukovaných zvířat. Tento závěr je založen na předpokladu, že maso a mléko je získáno ze zdravých zvířat, která podléhají relevantním kontrolám z hlediska bezpečnosti potravin.

* Neočekává se žádný vliv na životní prostředí, existují však pouze omezené údaje.

 

EFSA vydal návrh stanoviska k veřejné diskusi dne 11.1.2008, přičemž ke konzultaci přizval všechny zainteresované strany. EFSA obdržel 128 podání (285 s opakujícími se připomínkami) od 64 zainteresovaných subjektů. Pracovní skupina Vědeckého výboru uspořádala k projednávání připomínek schůzku.

Konečné stanovisko EFSA bylo schváleno na plenárním zasedání Vědeckého výboru v červenci 2008. Uvedené stanovisko je k dispozici níže.

 

 

V červnu 2009 EFSA uveřejnil ke klonování zvířat další stanovisko. Na základě požadavku Evropské komise vyšetřoval EFSA zdraví a pohodu klonů během jejich života a příčiny nemocí a úmrtí v období březosti a po narození. EFSA rovněž zvažoval, do jaké míry lze současné poznatky o klonování dobytka a prasat aplikovat na ovce, kozy a kuřata.

EFSA bral do úvahy nové vědecké poznatky, které byly k dispozici od uveřejnění stanoviska v roce 2008 a dále informace získané prostřednictvím výzvy k zasílání údajů.

Ve stanovisku z června 2009 EFSA potvrdil, že závěry a doporučení obsažené ve stanovisku z roku 2008 jsou stále platné. Konstatoval rovněž, že žádné další údaje nebyly k dispozici pro závěr, zda lze současné poznatky o skotu a prasatech použít na klonování jiných druhů. Uvedené stanovisko je k dispozici níže.

 

 

Dne 11.5.2010 obdržel EFSA požadavek od Komise, aby pro účely produkce potravin reagoval na nejnovější vědecký vývoj v oblasti klonování zvířat z hlediska bezpečnosti potravin, zdraví a pohody zvířat.

Aby EFSA mohl tento požadavek splnit, uveřejnil dne 9. června výzvu k zasílání údajů (termín zasílání byl do 9. července 2010). Očekává se, že stanovisko EFSA bude uveřejněno v říjnu 2010 po schválení Vědeckým výborem.

 

 

Klonování je mezinárodní problematika. Techniky klonování se používají v řadě zemí a v některých případech, zejména v USA, se došlo dále než v Evropě. Úřad pro bezpečnost potravin a léků v USA (FDA) již vydal své stanovisko o riziku pro bezpečnost potravin. FDA funguje jako manager rizika a současně provádí posuzování bezpečnosti. Vydává tak rozhodnutí i vědecká doporučení.

 

FDA dochází k závěru, že “maso a mléko z klonů hovězího dobytka, prasat a koz a potomků klonů jakýchkoliv druhů, tradičně konzumovaných jako potraviny, je stejně bezpečné pro konzumaci jako potraviny z konvenčně produkovaných zvířat. Úřad nevyžaduje značení nebo jakákoliv jiná doplňující opatření pro potraviny z klonů dobytka, prasat a koz nebo jejich potomků, neboť potraviny získané z těchto zdrojů se neliší od potravin získaných ze zvířat produkovaných konvenčně. Protože se klony používají ke křížení (breeding), neočekává se, že se ve významném množství dostanou do potravinového řetězce. Jejich pohlavně reprodukovaní potomci se však budou používat k produkci masa a mléka určeného pro trh.

V současné době Úřad doporučuje, aby se potraviny z klonů zvířat jiných než dobytek, prasata a kozy (např. ovce) nevnášely do potravinového řetezce”.

 

Pokud se porovnává stanovisko FDA a EFSA, je třeba zmínit, že EFSA bere do úvahy problematiku pohody (welfaru) zvířat, která není součástí úvah FDA. Na rozdíl od Evropské komise FDA nebere zřetel ani na etické hledisko. Diskuse o klonování a možném riziku nejsou v ostatních zemích tak daleko. Další informace viz FDA: klonování zvířat.

 

 

Klonování replikuje genetický “make-up” zvířat, ze kterých byla odebrána buňka k produkci klonovaných potomků. Je to vlastně jako dvojče nebo kopie sdílející genetické složení. Klonování se liší od genetické modifikace, která mění vlastnosti zvířat tím, že přímo mění sekvenci DNA.

Klonování se vyvíjelo jako potenciální technologie pro produkci vysoce kvalitních rostlin a živočichů. Klon pochází z chovu, ve kterém se nevyskytuje určité onemocnění, lze využít k odstranění tohoto onemocnění v jiném chovu. Pomocí klonování by se tak mohly získávat nejlepší chovy a maso i jiné výrobky nejvyšší kvality. Potenciální výhody je však třeba porovnávat s možnými riziky. EFSA nemá názor na to, zda je klonování výhodné.

 

 

– Další informace o důsledcích klonování zvířat (SCNT)
(uveřejněno 26.6.2009, aktualizace 24.11.2009)

– Bezpečnost potravin, zdraví a pohoda zvířat a dopad na životní prostředí zvířat získaných klonováním pomocí SCNT a jejich potomků a produktů získaných z těchto zvířat
(uveřejněno 24.7.2008)

 

– EFSA schvaluje konečné vědecké stanovisko ke klonování zvířat
(24.7.2008)
– Klonování zvířat: EFSA diskutuje se zainteresovanými subjekty o svém návrhu stanoviska
(7.2.2008)
– Stanovisko EFSA k uveřejnění názoru Evropské skupiny pro etiku a nové technologie o etických aspektech klonování pro účely dodávek potravin
(17.1.2008)
– Zahájení veřejné diskuse k návrhu stanoviska EFSA týkajícímu se klonování zvířat
(11.1.2008)
– Evropská komise žádá EFSA o radu týkající se důsledků klonování zvířat pro bezpečnost potravin, zdraví a pohodu zvířat a životní prostředí
(8.3.2007)

 

Akce
– Technické zasedání EFSA a diskusní platformy zainteresovaných subjektů o návrhu EFSA týkajícímu se klonování zvířat
(Brusel, 7.2.2008)

 

Veřejné diskuse a výzvy
– Výzva o poskytnutí údajů pro vypracování další informace o důsledcích klonování zvířat (SCNT)
(11.3.2009, do 30.4.2009)

 

Zdroj: EFSA