Bt-kukuřice v Evropě – mezi vědeckými poznatky a politickou předpojatostí
Vydáno: 21. 1. 2009
Autor:
Škodlivé účinky dvou geneticky pozměněných odrůd kukuřice, jejichž registrační řízení bylo zastaveno, nebyly prokázány. Vědci naopak potvrdili dřívější pozitivní hodnocení bezpečnosti obou odrůd.
V roce 2008 stouply celosvětové pěstitelské plochy Bt-kukuřice na 35 milionů hektarů. Svou rozlohou tak odpovídají celkovým zemědělským plochám v Německu.
Ve většině evropských zemí mohou zemědělci k ochraně proti jednomu z nejnebezpečnějších škůdců kukuřice zavíječi kukuřičnému používat pouze insekticidy. Geneticky pozměněné rostliny kukuřice se však mohou proti tomuto škůdci bránit samy. Zatímco celosvětově již 24 procent kukuřičné produkce pochází z odrůd Bt-kukuřice, je to v Evropě, s výjimkou Španělska, jen několik málo procent.
V roce 2007 dal Evropský úřad pro bezpečnost potravin (EFSA) zelenou pěstování dvou nových geneticky pozměněných odrůd Bt-kukuřice v Evropě. Hodnocení bezpečnosti probíhající několik let ukázalo, že tyto rostliny jsou právě tak bezpečné jako konvenční kukuřice.
Evropský komisař pro životní prostředí Stavros Dimas však registrační proces záhy zastavil. Jako argument uvedl „přibývání vážných důkazů“ škodlivých účinků například na necílové organismy*. Evropský úřad pro bezpečnost potravin poté na žádost Komise předložil jedenáct nových publikací. Ani tyto studie, ani další aktuální vědecké výzkumy neposkytly nové důkazy o environmentálních rizicích. Ve svém aktuálním stanovisku proto vědci potvrdili dřívější pozitivní hodnocení bezpečnosti obou odrůd kukuřice Bt11 a Bt1507 a uvedli, že nevidí žádný důvod zamítnout povolení pro pěstování obou odrůd.