Vydáno: 15. 1. 2009

Autor:

Ti, kdo jedí biopotraviny, mají menší podíl na emisích skleníkových plynů než ti, kteří konzumují konvenční potraviny. Ti, kdo si připíjí biovínem, jsou minimálně o polovinu ekologičtější než ti, kteří pijí konvenční víno. To jsou závěry německá studie, která se zabývala spojitostí mezi běžným jídelníčkem a emisemi uhlíku.

 

Studie zjistila, že nízká spotřeba masa a mléčných výrobků, pokud možno v biokvalitě, může významně snížit emise uhlíku. Dále zjistila, že průměrný konzument nebio masa vyprodukuje za rok stejné množství skleníkových plynů jako jízda autem střední třídy po trase dlouhé 4758 kilometrů.

 

Pokud ze svého jídelníčku odstraníme konvenční maso a mléčné výrobky, můžeme za sebou ročně zanechat o 4129 kilometrů menší uhlíkovou stopu (Zjednodušeně řečeno, uhlíková stopa je to vypočtené množství oxidu uhličitého a dalších skleníkových plynů, které vytváříme svou každodenní činností.). Pro ty, kteří nejsou ochotni vzdát se masa a mléčných výrobků, může přechod na bio mít pozitivní výsledek. Jejich uhlíková stopa se sníží o 381 kilometrů.

 

Například při produkci jednoho kilogramu bio pšenice je do ovzduší emitováno o 60 % méně skleníkových plynů než při konvenční produkci. Rozdíl mezi ekologickým a konvenčním chovem dobytka již tak výrazný není. Pokud je pravda, že k zastavení klimatických změn musíme snížit emise uhlíku o 50 %, pak v oblasti zemědělství toho můžeme dosáhnout jedině tak, že budeme konzumovat méně masa a mléka.

 

Nejlepšími ochránci klimatu jsou vegani konzumující jen biopotraviny. Ti, kteří zvolí biostravu bez masa a mléčných výrobků, sníží velikost své uhlíkové stopy na pouhou sedmnáctinu (281 km) toho, co člověk, který se živí masem a mlékem z konvenčních chovů. Pokud se chystáte přejít na biostravu jen z části, výběrem biomléka, sýrů a brambor údajně omezíte emise nejvíce.

 

Vědci z německého Institutu pro výzkum ekologické ekonomie (IOeW) připisují většinu vzniklých emisí CO₂ metanu, který produkují ovce a krávy, a emisím oxidů dusíku vznikajících při výrobě a používání umělých hnojiv.

 

Z tohoto pohledu potraviny z ekologických systémů zemědělství (a systémů nepoužívajících umělá hnojiva) významně omezují produkci plynů spojených s produkcí a spotřebou potravin.

 

Německá agentura Foodwatch problematiku pro lepší pochopení značně zjednodušila převodem emisí na autem ujeté kilometry. Tak například produkce jednoho kilogramu bio pšenice vyprodukuje tolik emisí CO₂, kolik auto při ujetí 1,5 km. Jeden kilogram bio sýru již „stojí“ 65 km a za 1 kilogram bio hovězí pečeně již ujedete 113 kilometrů.

 

S ohledem na produkci uhlíku můžeme vypít dvakrát tolik biovína než vína z běžných vinic. Vědci v Itálii totiž zjistili, že vinaři přechodem na ekologické pěstování vína o polovinu sníží dopady své činnosti na životní prostředí. Pokud vezmeme v úvahu zdroje potřebné k pěstování, balení a distribuci vína, potom lahev biovína má ekologickou stopu o velikosti 7,17 m², zatímco konvenční víno zabírá 13,98 m².

 

Sam Statham, biovinař z Nového Jižního Walesu říká, že udržitelnost je hlavním důvodem, proč vinaři omezili spotřebu chemikálií. Zároveň tento krok zlepšil i prodejnost vín. „Ekologické vinařství vede k lepší ekologické rovnováze v ekosystému vinic a nakonec i k lepší kvalitě vína“, dodává.

 

 

Zdroj: Bio Handel