Vydáno: 5. 11. 2009

Autor:

Česká republika jako členská země Evropské unie je povinna vykazovat a hlásit zoonózy (alimentární nákazy) v systému TESSy (The European Surveillance System) do ECDC (European Centre for Disease Prevention and Control, Evropského centra pro prevenci a kontrolu nemocí) dle existující legislativy v oblasti lidských onemocnění (rozhodnutí 2119/98/EC). ECDC vydává každý rok výroční zprávu o výskytu infekčních onemocnění v EU. TESSy je systém pro sběr, analýzu a poskytování údajů zatím celkem 49 přenosných nemocí. Každá členská země jmenovala národní “contact points” pro surveillance (epidemiology a IT/data manažery), kteří jsou zodpovědní za poskytování dat (data submission). S tímto rozhodnutím je úzce spojena směrnice 2003/99/EC, která zavazuje členské státy monitorovat zoonózy a zoonotická agens v krmivech, zvířatech a potravinách potravinových řetězců a hlásit příslušná data Komisi EU. Vybraná data jsou poskytována Evropskému úřadu pro bezpečnost potravin (EFSA), který každoročně vydává výroční zprávu o situaci v oblasti zoonóz v EU. Roční zpráva EFSA současně obsahuje informace o alimentárních epidemiích a antimikrobiální rezistenci zoonotických agens ze zvířat a potravin a také informace o epidemiologických výskytech (epidemiích) v lidské populaci v souvislosti s onemocněním z potravin (směrnice 2003/99/EC). Tato směrnice dále stanovuje požadavky na epidemiologické šetření ohnisek choroby vyvolané původcem v potravinách, dle kterých šetření pokud možno zahrnuje přiměřené epidemiologické a mikrobiologické studie.

 

V květnu 2009 byl pořádán ve spolupráci ECDC a WHO ve Varšavě workshop věnovaný intersektoriální spolupráci v oblasti surveillance a šetření epidemií a prevenci onemocnění z potravin, který tématicky navazoval na šest předchozích setkání. Hlavní téma bylo vzdělávání odborníků z EU (epidemiologů, mikrobiologů, veterinářů a potravinářů) v oblasti šetření epidemií a prevence alimentárních nákaz zoonotického původu.

 

Z jednání vyplynulo:

 

– V České republice je v oblasti zoonóz s alimentární cestou přenosu potřeba vytvořit mezirezortní multidisciplinární tým odborníků, který by se koncepčně podílel na vytvoření funkčního systému sběru, výměny a analýzy informací (dat) na úrovni lokální i národní. Stávající spolupráce je nesystematická a neumožňuje důsledné a týmové šetření epidemií od pacienta přes potravinu až k původnímu zdroji infekce, tj. tak, jak to doporučují orgány EU (např. kontrolní mise EU –DG Sanco v roce 2008).

 

– Je nutné zlepšit systém hlášení onemocnění z potravin do ECDC a zčásti i do EFSA, stávající způsob neumožňuje propojit epidemiologická a mikrobiologická data k jednotlivým případům onemocnění a pružně je předávat do příslušných databází (evropské instituce požadují hlášení ve čtvrtletních intervalech).

 

– Metody provádění epidemiologických šetření v ČR neodpovídají moderní epidemiologické metodologii a to i přesto, že jsou v terénu odborníci, kteří také absolvovali různé mezinárodní kurzy včetně kurzů pořádaných ECDC (17 epidemiologů v ČR). Předmětem uvedených kurzů je šetření epidemií s využitím analytických epidemiologických metod k vztahu expozice a následků.

 

– V ČR nejsou při šetření epidemií dostatečně využívány moderní mikrobiologické typizační metody, umožňující na základě vhodných genetických markerů bakteriálních patogenů potvrdit nebo vyloučit klonální shodu. Jedná se o metody, které je potřeba v SZÚ zavést a bez kterých již není ve vyspělých státech možné uzavřít epidemiologické šetření.

 

Jde o výtah z článku uveřejněného ve zpravodaji SZÚ Praha.

 

Zdroj: Zprávy epidemiologie a mikrobiologie 18, 2009, č. 9, s. 287–290