Akceptovatelný a tolerovatelný denní příjem chemické látky
EFSA vysvětlil rozdíl mezi ADI a TDI.
Evropský úřad pro bezpečnost potravin (EFSA) odpovídal na řadu otázek, které mu jsou často kladeny. Jedna z těchto otázek se týkala rozdílu mezi ADI a TDI.
Akceptovatelný denní příjem (Acceptable Daily Intake, ADI) je množství specifické látky (např. potravinářského aditiva nebo rezidua pesticidu) v potravině nebo pitné vodě, které lze konzumovat denně v průběhu života bez patrného rizika pro zdraví.
ADI se vyjadřuje v množství (obvykle mg), které je vztažené na kilogram tělesné hmotnosti a den.
Hodnoty ADI jsou založeny na vědeckém posouzení všech toxikologických údajů, které jsou v době hodnocení k dispozici ke specifické látce, včetně dlouhodobých testů na zvířatech, které slouží ke stanovení NOAEL (No Observed Adverse Effect Level). NOAEL je nejvyšší koncentrace nebo množství látky, při které se u exponované populace neprojevuje nežádoucí účinek. NOAEL se dělí bezpečnostním faktorem, obvykle 100, který zahrnuje rozdíly mezi testovanými zvířaty a lidmi (faktor 10) a případnými rozdíly v citlivosti jednotlivých osob (další faktor 10).
Pokud dojde v ojedinělých případech k překročení ADI, není důvod k obavám, neboť ADI bere do úvahy denní expozici látkou během celého života.
Tolerovatelný denní příjem (Tolerable Daily Intake, TDI) je podobný ADI, ale ne stejný. ADI se týká chemických látek, které byly záměrně přidány do výrobku nebo složky, nebo které se nacházejí v potravinách v důsledku např. ošetření plodin pesticidy nebo protiplísňovými přípravky. TDI je odhad množství chemického kontaminantu, kterému jsme vystaveni z kontaminace životního prostředí a které, když se nachází v potravinách, může být konzumováno denně během života, aniž by představovalo výrazné riziko pro zdraví. Expozice těmito kontaminanty je sice nežádoucí, ale nelze ji vyloučit, protože některé z těchto látek se nacházejí v potravinách v důsledku znečištění životního prostředí (např. olovo, dioxiny).
Zdroj: EFSA