Metody nového přístupu: Budoucnost hodnocení rizik v bezpečnosti potravin
Evropský úřad pro bezpečnost potravin (EFSA) stále intenzivněji využívá metody nového přístupu (New Approach Methodologies, NAMs), které představují moderní vědecké nástroje pro hodnocení bezpečnosti chemických látek a dalších látek v potravinovém řetězci. Tyto metody umožňují získávat přesnější poznatky o účincích látek na člověka a životní prostředí a zároveň přispívají ke snižování potřeby testování na zvířatech.
Co jsou metody nového přístupu?
Metody nového přístupu zahrnují širokou škálu neanimálních metod používaných při hodnocení nebezpečnosti a rizik. Patří mezi ně:
- počítačové modely (in silico),
- laboratorní testy na buněčných kulturách (in vitro),
- chemické testovací metody (in chemico),
- integrované přístupy kombinující více zdrojů vědeckých důkazů,
- moderní technologie, jako jsou vysokokapacitní screeningové metody nebo tzv. „omics“ přístupy (genomika, proteomika či metabolomika).
Tyto nástroje pomáhají lépe porozumět biologickým mechanismům, které vedou ke vzniku škodlivých účinků, a umožňují hodnotit bezpečnost látek způsobem, který je více založený na lidské biologii než tradiční pokusy na zvířatech.
Proč jsou metody nového přístupu důležité?
Vědecký pokrok v oblasti biologie, toxikologie, výpočetních metod a umělé inteligence zásadně mění způsob, jakým lze posuzovat rizika chemických látek. Metody nového přístupu mohou poskytovat cílenější a biologicky relevantnější informace než některé tradiční testovací postupy. Výsledkem je robustnější vědecký základ pro rozhodování o bezpečnosti potravin, krmiv, pesticidů nebo potravinářských přídatných látek.
Současně podporují evropskou strategii nahrazování, omezování a zpřesňování využívání zvířat ve vědeckých studiích (principy 3R – Replace, Reduce, Refine). Roste také množství důkazů, že využívání metod nového přístupu může zvýšit vědeckou kvalitu hodnocení rizik a současně urychlit získávání potřebných dat.
Jak EFSA metody nového přístupu využívá?
EFSA většinou nepoužívá jednotlivé metody izolovaně, ale kombinuje je s dalšími zdroji důkazů v rámci přístupu „weight of evidence“ (váha důkazů). Mezi využívané nástroje patří například:
- modely vztahu mezi strukturou a aktivitou látek ((Q)SAR),
- fyziologicky založené toxikokinetické modely (PBK),
- modely převádějící výsledky laboratorních testů na očekávané účinky u člověka nebo zvířat (QIVIVE),
- benchmark dose modelling (BMD),
- přístup „read-across“, který využívá údaje z chemicky podobných látek,
- umělá inteligence a pokročilé datové analýzy.
EFSA současně podporuje řadu projektů zaměřených na rozvoj a praktické využití metod nového přístupu, například v oblasti nanomateriálů, PFAS, genotoxicity či využití umělé inteligence v toxikologii.
Evropská cesta k omezení testování na zvířatech
Dne 1. června 2026 přijala Evropská komise plán pro postupné ukončení testování na zvířatech při hodnocení chemické bezpečnosti. Tento plán obsahuje více než 30 doporučení a pokrývá řadu oblastí evropské legislativy, od průmyslových chemických látek a léčiv až po potravinářské přídatné látky.
Na jeho realizaci spolupracuje EFSA s Evropskou komisí, Evropskou agenturou pro chemické látky (ECHA), Evropskou agenturou pro léčivé přípravky (EMA) i dalšími partnery. Významnou roli přitom hrají právě metody nového přístupu, které mají umožnit přechod k modernějším a etičtějším způsobům hodnocení rizik.
Součást budoucnosti hodnocení rizik
Metody nového přístupu představují jednu z klíčových součástí transformace evropského systému hodnocení rizik. Umožňují efektivněji využívat moderní vědecké poznatky, zvyšovat relevanci získávaných dat a zároveň podporovat inovace v oblasti bezpečnosti potravin. EFSA proto investuje do vývoje nových metod, odborného vzdělávání i mezinárodní spolupráce, aby bylo možné tyto nástroje postupně začlenit do běžné regulatorní praxe.
Metody nového přístupu nejsou pouze alternativou k testování na zvířatech. Představují nový vědecký rámec, který má potenciál zásadně změnit způsob, jakým jsou v Evropě hodnocena rizika pro zdraví lidí, zvířat i životního prostředí.
Zdroj: EFSA









