Bezpečnost potravin

Diskuse o antibiotických stimulátorech růstu

Vydáno: 25. 9. 2003
Autor:

Vyloučení antibiotických stimulátorů růstu je spojeno s poruchami zdraví zvířat, výskytem průjmů, ztrátami hmotnosti a mortalitou v důsledku infekce Escherichia coli a Lawsonia   intracellularis u odstavených selat a s klostridiální nekrotickou enteritidou u brojlerů.

Na setkání mikrobiologů (z Anglie, Dánska, Španělska a Velké Británie) jak z oboru humánní medicíny, tak z oboru veterinární medicíny, financovaném Elanco Animal Health, se diskutovalo o zákazu používat antibiotické stimulátory růstu v EU.  Odborníci uvedli, že tyto látky mají u chovaných hospodářských zvířat významný profylaktický účinek a dále, že výsledek  zákazu cíleného na ochranu lidského zdraví je ve  skutečnosti málo významný.  Podle expertů hnací silou k rozhodnutí o zákazu byly nejen politické důvody a  tlak konzumentů,  ale i  obavy, že by se rezistence zjištěná v některých případech u zvířat mohla přenést na lidi. Ukázalo se, že vyloučení antibiotik ovlivnilo welfare zvířat a zvýšilo využití antibiotik u zvířat k léčebným účelům.
Vzhledem k tomu, že antibiotika používaná k veterinárním účelům jsou obecně identická s antibiotiky užívanými v humánní medicíně, existuje podle expertů teoretické riziko pro lidské zdraví plynoucí z  rezistence salmonel, kampylobaktera a zoonotických kmenů E. coli.
Podle odborníků ze Švédska nebyly ztráty v odvětví výroby prasat, ke kterým došlo v důsledku zákazu antibiotických stimulátorů růstu před 16 lety, dosud vyrovnány. Z Dánska  informují o zvýšené morbiditě a mortalitě prasat, většinou spojených s enterickými infekcemi, vyšší frekvencí stálých průjmů u vykrmovaných prasat a sníženým přírůstkem hmotnosti. Podle odborníků z Dánska a Španělska přetrvávají u  prasat po odstavu ve hmotnosti od 7-30 kg   problémy s průjmy  a chronickými infekcemi  L. intracellularis,   které vedou ke snížení přírůstku hmotnosti a zvýšené mortalitě. Vyloučení bacitracinu vedlo ke zvýšenému   výskytu klostridiální nekrotické enteritidy v Dánsku a ve Francii.
Ve zprávě Danish National Department of Poultry Production se uvádí, že od roku 1990 zápasí odvětví výroby brojlerů s problémy s končetinami a kůží, na kterých se podílel zákaz užívání růstových stimulátorů  a masokostní moučky.
Experti uvedli, že se pro zvýšení bezpečnosti potravin a ochrany konzumentů testuje význam   modifikace podmínek prostředí (jako je světlo) a různé výživové programy.
Zvýšený výskyt infekcí u zvířat od zákazu antibiotik jako stimulátorů růstu v Evropě se podílel na podstatném zvýšení spotřeby antibiotik pro  terapeutické účely.  Po zákazu antibiotik v EU v roce 1999 došlo k růstu prodeje terapeutických antibiotik z 383 tun v roce 1999 na 437 tun v roce 2000. Stejně tak např. v Dánsku se zvýšil prodej těchto přípravků ze 48 tun v roce 1996 na 94 tun v roce 2001.
Zákaz užívání antibiotických stimulátorů by měl vést k racionálnějšímu využití antibiotik u lidí i zvířat. Úkolem vědců je intenzivní studium epidemiologie rezistentních patogenů a rezistentních genů a  zhodnocení rizika jak zákazu, tak  aplikace antibiotik.
Odborníci se domnívají, že by, na základě zjištěných skutečností, neměly být dosud v Evropě užívané   antibiotické stimulátory zákazné a doporučují nejdříve objasnit vztah mezi stimulačním a profylaxčním účinkem těchto látek.
Feedstuffs, 75, 2003, č. 32, s. 1 a 4