Bezpečnost potravin

Optimální podmínky pro prasata na jatkách

Vydáno: 27. 9. 2003
Autor:

Manipulace s prasaty během transportu a na jatkách podstatně ovlivňují kvalitu vepřového masa.

Kvalita masa jatečných prasat je do značné míry ovlivněna  welfare zvířat před zabitím, které je ovlivněno především podmínkami transportu  a ustájením prasat na jatkách před zabitím. Délka čekání zvířat na jatkách je daná hlavně velikostí prostoru určeného pro jejich ustájení. Odpočinek stresovaných zvířat po transportu usnadní další manipulaci před a během omračovacího procesu.
Manipulace se zvířaty před porážkou patří k hlavním faktorům, které ovlivňují  kvalitu vepřového masa. V důsledku špatných předporážkových podmínek mohou  vzniknout nežádoucí vady masa – PSE a DFD a poškození nebo natržení kůže (při bojích navzájem cizích zvířat).
Ze všech studovaných faktorů, které před porážkou mohou ovlivnit kvalitu masa, je nejdůležitější délka ustájení. Delší doba může vést ke snížení jatečné výtěžnosti  a ke zhoršení  hygieny masa. Za optimální dobu se ve Velké Británii považují 1-3 hodiny;  při kratší době může vzniknout maso PSE a při delší době se kromě masa DFD může zvýšit výskyt poškozené kůže  a nižší jatečná výtěžnost.
Pokud nejsou prasata předem stresovaná nevhodnou  manipulací, nemusí  ustájení a odpočinek zvířat na jatkách  příznivě ovlivnit ani  welfare ani kvalitu masa. Bylo např. zjištěno, že krátkodobé (méně než 1 hodina)  ustájení prasat na jatkách  při vysoké okolní teplotě podpoří snížení počtu jatečných těl s PSE masem. Při teplotě nad 10 °C je příznivé sprchování prasat.  
Délka hladovění prasat před zabitím ovlivňuje ztráty jatečné výtěžnosti, velikost střevního obsahu a riziko kontaminace jatečných těl. Prostor pro ustájení na jatkách může být  rezervoárem patogenních bakterií a existují zprávy, že delší doba ustájení zvyšuje riziko kontaminace jatečných těl.
Vet. Record, 153, 2003, č. 6, s. 170-176