Optimální podmínky pro prasata na jatkách
Manipulace s prasaty během transportu a na jatkách podstatně ovlivňují kvalitu vepřového masa.
Kvalita masa jatečných prasat je do značné míry ovlivněna welfare zvířat před zabitím, které je ovlivněno především podmínkami transportu a ustájením prasat na jatkách před zabitím. Délka čekání zvířat na jatkách je daná hlavně velikostí prostoru určeného pro jejich ustájení. Odpočinek stresovaných zvířat po transportu usnadní další manipulaci před a během omračovacího procesu.
Manipulace se zvířaty před porážkou patří k hlavním faktorům, které ovlivňují kvalitu vepřového masa. V důsledku špatných předporážkových podmínek mohou vzniknout nežádoucí vady masa – PSE a DFD a poškození nebo natržení kůže (při bojích navzájem cizích zvířat).
Ze všech studovaných faktorů, které před porážkou mohou ovlivnit kvalitu masa, je nejdůležitější délka ustájení. Delší doba může vést ke snížení jatečné výtěžnosti a ke zhoršení hygieny masa. Za optimální dobu se ve Velké Británii považují 1-3 hodiny; při kratší době může vzniknout maso PSE a při delší době se kromě masa DFD může zvýšit výskyt poškozené kůže a nižší jatečná výtěžnost.
Pokud nejsou prasata předem stresovaná nevhodnou manipulací, nemusí ustájení a odpočinek zvířat na jatkách příznivě ovlivnit ani welfare ani kvalitu masa. Bylo např. zjištěno, že krátkodobé (méně než 1 hodina) ustájení prasat na jatkách při vysoké okolní teplotě podpoří snížení počtu jatečných těl s PSE masem. Při teplotě nad 10 °C je příznivé sprchování prasat.
Délka hladovění prasat před zabitím ovlivňuje ztráty jatečné výtěžnosti, velikost střevního obsahu a riziko kontaminace jatečných těl. Prostor pro ustájení na jatkách může být rezervoárem patogenních bakterií a existují zprávy, že delší doba ustájení zvyšuje riziko kontaminace jatečných těl.
Vet. Record, 153, 2003, č. 6, s. 170-176