Pro r. 2004 je v Rakousku plánováno celkem 171 500 inspekcí a 43 000 odebraných vzorků. Četnost inspekcí je v kompetenci příslušných zemských hejtmanů.

Výnosem spolkové ministryně pro zdraví a ženy z 22. 12. 2003 (GZ AV 31.912/16-IV/B10/03) se stanovuje plán inspekcí a plán odběru vzorků zboží v rozsahu zákona o potravinách (LMG 1975; týká se výrobců, dovozců, distributorů).
Pro každou spolkovou zemi je stanoven minimální počet inspekcí (Příloha 1; např. Dolní Rakousko 26 000, Tiroly 17 000; řídí se podle počtu podniků v příslušné zemi) a počet vzorků odebraných náhodně a na základě podezření (Příloha 4; např. Dolní Rakousko celkem 5 264, Tiroly 3 996). Celkem je v Rakousku plánováno 171 500 inspekcí a 43 000 odebraných vzorků. Teprve od r. 2002 se plán odběru člení na vzorky odebrané náhodně nebo odebrané na základě podezření. Počet náhodně odebraných vzorků je dále (v příloze 5) stanoven podrobně podle druhu výrobku, počet stanovený pro vzorky na základě podezření je pouze orientační, závisí na nastalých okolnostech.
Rozhodnutí o četnosti inspekcí v jednotlivých podnicích je v kompetenci příslušného zemského hejtmana, který do konce března předloží podrobný plán – viz příloha 2. (Příloha 2 přiřazuje podniky do číslovaných skupin podle výrobního nebo obchodního sortimentu.) Pro mlékárenské podniky platí, že musí být kontrolovány nejméně jednou za dva roky (v souladu s hodnotící zprávou DG SANCO z r. 1999).
Konkrétní rozhodnutí o odběru vzorků v rámci plánu je na zemských dozorových orgánech. V budoucnu bude nutno podle nového nařízení EU o úřední kontrole, aby se eliminovalo riziko, stanovit plán odběru vzorků podle statisticky zpracovaných výsledků. Aby byl dostatek podkladů, jsou pro rok 2004 předepsána hlediska (a pro ně minimální parametry), která se mají u jednotlivých skupin výrobků při jejich zkoušení sledovat (body 1-40).
V každém podniku, který má podle nařízení o hygieně (zpracování živočišných produktů) přiděleno kontrolní číslo, se nejméně jednou ročně odeberou vzorky celého sortimentu.
Pozornost musí být věnována také jakosti pitné a užitkové vody. I když kontrola vody musí být zásadní součástí vlastní kontroly v každém podniku, úřední dozor bude provádět namátkové odběry a zaměří se hlavně na zařízení na zásobování vodou, u nichž jsou rizika známa nebo se předpokládají.
Je na zodpovědnosti příslušného zemského hejtmana, aby dohlédl, aby se kontrolovalo tuzemské a dovážené zboží v poměru k jejich výskytu na trhu.
Ernährung, 28, 2004, č. 3, s. 124-131