Výživa předškolních dětí
Přehledová práce o významu dostatečné a vyvážené výživy v dětství pro omezení chorob v dospělosti.
Rychlý růst civilizačních chorob v dospělosti a ve stáří je podmíněn nedostatečnou a nevyváženou výživou v předškolním věku. Výživa dětí předškolního věku se nesmí zaměřovat jen na složky nutné pro růst organismu jako celku, ale i na požadavky důležité pro rozvoj imunitního systému (imunonutrice) a pro optimální metabolickou aktivitu a ekologickou rovnováhu střevní mikroflóry (ekonutrice).
Děti v raném věku
Batolata by měla přijímat dostatek vápníku (Ca) (0,5 l mléka, 100 g mléčných výrobků). Jeho nedostatek se vyskytuje především v případě zvýšeného podílu obilovin ve stravě a také u dětí s intolerancí kravského mléka a u vegetariánů (nadbytek fytátů, nedostatek vitaminu D). Následkem deficitu Ca je demineralizace kostí.
Nedostatek železa (Fe) se vyskytuje při vysokém příjmu rostlinné stravy a nedostatku masa, přičemž k následkům patří anemie, poruchy růstu a poruchy vývoje centrální nervové soustavy a imunitního systému.
Potřebu zinku (Zn) lze pokrýt především z mléka, masa a částečně z obilovin. Nedostatek znamená poruchy růstu a poruchy vývoje imunitního systému.
Předškolní děti
V předškolním věku je nutné dbát především na dostatečný příjem Ca, Fe, Na, K, Mg, Zn, Se a Cu, které lze získat především z mléka, masa, vajec, ovoce a zeleniny. V případě deficitu se zpomaluje růst, dochází k nedostatečnému vývoji centrálního nervového systému a imunitního systému.
Špatné stravovací návyky, k nimž patří nízká konzumace ryb a mořských produktů, vedou k nedostatku n-3 mastných kyselin.
Významnou složkou stravy jsou nukleotidy vyskytující se především v mase a luštěninách. Jejich nedostatek vede v dospělém věku k poruchám reprodukce, mentální anorexii, vyššímu riziku infekčních chorob, kardiovaskulárních onemocnění, nádorů, diabetu typu II a alergických a autoimunitních stavů. Bylo prokázáno, že podávání dietárních nukleotidů v dlouhodobých programech podporuje tvorbu erytrocytů a růst střevních klků. Pro růst a regeneraci je na jednu mitózu (tzn. dělení buňky) zapotřebí 109 nukleotidů.
Celkový příjem energie ze stravy u předškolních dětí by měly tvořit:
Bílkoviny
|
1,2-1,5 g/kg TH*, tj. 14 % |
Tuky |
min. 27 %, max. 32 % |
Sacharóza |
10 – 12 % |
Sacharidy + vláknina |
dopočet do 100 % |
*TH = tělesná hmotnost
Cholesterol |
max. 100 mg/1000 kcal |
Vitamin D |
0,01 mg/24 h (v zimním období) |
**100 mg cholesterolu odpovídá 40 g másla, 60-90 g vepřového masa, 100 g sádla, 100 g šlehačky, 700 ml mléka
Čes. a Slov. Hygiena, 2, 2005, č. 4, s. 120-125