Vitamíny a minerály pro naše zdraví
Vydáno: 3. 10. 2006
Autor:
Vědci definovali téměř 40 vitaminů a minerálů, které lidský organismus potřebuje k nejrůznějším pochodům – např. stavbě kostí, k budování imunitního systému či stavbě buněčných stěn. Myslíte si, že potravou přijímáte dostatečné množství vitaminů, minerálů a mastných kyselin?
Vitamíny a minerály pro naše zdraví
Vědci definovali téměř 40 vitaminů a minerálů, které lidský organismus potřebuje k nejrůznějším pochodům – např. stavbě kostí, k budování imunitního systému či stavbě buněčných stěn. Myslíte si, že potravou přijímáte dostatečné množství vitaminů, minerálů a mastných kyselin?
Jestliže kosti pro svoji stavbu a pevnost vyžadují vápník, pak by lidé, kteří mají stravu bohatou na vápník měli mít kosti zdravé a pevné, je to tak? Zní to jako jednoduchá a logická otázka. Tak proč v Singapuru, kde dospělí lidé nepijí mléko, téměř neznají zlomeniny kostí? „V zemích s vyšším příjmem kalcia je možné zaznamenat vyšší výskyt zlomenin, ne nižší“ , říká Dr. Walter Willet z Harvard School of Public Health.
Je nutné však mít na paměti, že stejně jako vápník, tak ani žádný z vitaminů nebo dalších minerálů nepracuje sám. Výsledek se dostaví pouze po „týmové práci“ mnoha faktorů. Tzn. zřeknete-li se pomeranče ve prospěch vitaminu C z pilulky, může se vám stát, že vám budou chybět jiné nutrienty potřebné k ochraně srdce, prevenci rakoviny nebo k boji s infekcí.
Kalcium – vápník
Vápník je opravdu důležitým prvkem pro stavbu kostí, i když v poslední době vědci zjišťují, že nepracuje sám. Pro zdravé kosti je třeba mix vápníku, fosforu a hořčíku. Nutné jsou také bílkoviny pro tvorbu základní struktury kostí, dále vitamin K, či vitamin D, který napomáhá vstřebávání kalcia.
Z toho vyplývá také odpověď na otázku v úvodu. Jestliže vstřebávání vápníku souvisí s hladinou vitaminu D, jehož většina se v lidském organismu tvoří díky působení slunečního záření na lidskou kůži, pak lidé žijící v blízkosti rovníku vstřebávají vápník lépe.
Vápník však má v organismu více funkcí. Kromě kosterní stavby je důležitý pro nervové přenosy, pro udržování pravidelného srdečního rytmu, stimuluje hormonální sekreci a aktivuje enzymy. Může dokonce působit preventivně v rakovině tlustého střeva.
Většina obyvatel však nekonzumuje dostatečné množství vápníku. „Například jen polovina Američanů přijímá potravou doporučenou denní dávku vápníku“ , říká Dr. Felicia Cosman z National Osteoporosis Foundation. Doporučená denní dávka je 1000mg na den pro dospělého, 1200 mg pro ženy starší 50 let a 1300mg pro teenagery.
Vitamin D
Při mapování výskytu rakoviny tlustého střeva v USA od roku 1976 bylo zjištěno, že lidé na jihu trpí touto chorobou o polovinu méně než lidé na severu země. Důvodem může být vitamin D vznikající působením slunečního zářeni na lidskou kůži.
Vitamin D může působit preventivně nejen v rakovině tlustého střeva, ale i prsu, prostaty a vaječníků. To však není vše: lidé s vyšší hladinou vitaminu D méně trpí autoimunitními chorobami (vč. diabetu 1. stupně), chorobami srdce a lépe jim pracují játra.
„Nejsem zastáncem alternativních metod a neříkám, že jeden prvek zmůže všechno, ale u vitaminu D to lze skoro tvrdit“ , říká biochemik Reinhold Vieth v Univerzity v Torontu.
Vitamin D toho má „na svědomí“ mnohem více než je jen zlepšení absorpce vápníku. Pomáhá mobilizovat imunitní systém (čímž je vysvětlena jeho funkce snižování výskytu autoimunitních chorob) a podle mínění vědců pomáhá chránit buňky před maligními změnami. V případě, že k nim však přece jen dojde, pomáhá pak v buňkách vyvolat autodestrukční procesy.
Předmětem diskuse zůstává doporučovaná denní dávka vitaminu D. Vládní nařízení v USA doporučuje přijímat 200 až 600 mezinárodních jednotek (IU) za den. Vědci se však shodují na tom, že je to málo. Doporučují strávit 5-10 min na slunci (působícím na ramena a nohy) 2x až 3x za týden. V zimě, kdy je slunečního záření nedostatek, doporučují zvýšit příjem potravinových doplňků obsahujících vit. D3, tučných ryb a obohacených výrobků vč. mléka a specifických značek pomerančových džusů a sójového mléka.
Omega 3 mastné kyseliny
Je udivující, že mozek je z 60% tvořen tukem. Proto pro svoji správnou funkci potřebuje omega 3 mastné kyseliny. Studie nasvědčují tomu, že tento druh mastných kyselin napomáhá tvorbě buněčných membrán, zvedá hladinu serotoninu, zvyšuje počet neuronových spojení.
Omega 3 mastné kyseliny jsou obsažené ve vlašských oříškách, lněných semínkách, zelených listech a mořských plodech. American Heart Association doporučuje konzumovat tučné ryby min 2x týdně jako prevenci srdečních onemocnění.
Chrom
V roce 2025 bude na světě 300 mil lidí s cukrovkou 2. typu oproti 143 mil v roce 1997 (zdroj:Světová zdravot. organizace). Jak s tím bojovat? Dobrým začátkem je snížit příjem bílé mouky a rafinovaného cukru. Měli bychom však také zvážit zvýšení hladiny chrómu v našem organismu. Důvodem je úloha chromu v metabolismu cukrů. Současné výzkumy ukazují, že chróm může pomoci diabetikům a pacientům v prvozáchytu cukrovky zvýšit inzulinovou citlivost.
„Téměř v každém pokusu, kde přidáme chróm, máme lepší kontrolu glukozy s menší hladinou inzulínu,“ říká biochenik Richard Anderson z USDA Human Nutrition Reaserch Center v Marylandu.
Vzhledem k tomu, že pro správnou funkci organismu potřebujeme jen stopové množství chrómu, neměl by být problém získat jej z potravy. Pravdou však zůstává, že většina z nás dostatečné množství chrómu nepřijímá. Na vině je zřejmě nadměrná konzumace rafinovaných sacharidů. Zkuste tedy konzumovat více brokolice nebo jablek. Chrom obsažený v potravinových doplňcích má v organismu menší schopnost absorpce. Současná doporučená denní dávka je 25 až 35 microgramů na den.
Draslík
Draslík má pozitivní vliv na snižování krevního tlaku a snižování pravděpodobnosti výskytu mozkové mrtvice, působí v prevenci srdeční arytmie a výskytu ledvinových kamenů. Neutralizuje kyseliny z krevního řečiště, které vyplavují vápník z kostí. Denní doporučovaná dávka je 4700 mg na den. Většina z nás však takový příjem draslíku nedodržuje.
Na závěr lze s trochou nadsázky říci, že vše, co hledáme v potravinových doplňcích, ve fitness centrech a vitaminových tabletkách, najdeme v čerstvém ovoci, zelenině, rybách a oříšcích a mléčných výrobcích. Správné stravovací návyky pomáhají našemu organismu bojovat s většinou chorob – od rakoviny přes srdeční choroby až po cukrovku 2. typu.
Čerpáno z Newsweek , January 23, 2006; The Nature of Nutriens, Anne Underwood
Zdroj: http://www.izrno.cz/