Vydáno: 10. 10. 2006

Autor:

Potravináři chtějí jasná pravidla IPPC

Zásadní výhrady mají potravinářské podniky vůči současnému znění zákona o integrované prevenci znečištění (IPPC), který ukládá podnikům od určité velikosti zajistit si do 30. října příštího roku integrované povolení nezbytné k jejich další existenci na trhu.

Podle Josefa Sajdla, vedoucího legislativního oddělení sekretariátu Potravinářské komory ČR, jsou přitom podmínky IPPC velmi nejasné. Ministerstvo zemědělství například podle něj zveřejnilo počty potravinářských podniků, kterých se povinnost zažádat o integrované povolení týká. „My si ale vůbec nejsme ani jisti tím číslem (počtem podniků), protože není jasné, zdali ty podniky pod zákon spadají či nespadají. V zákonu vidíme především dva zásadní problémy. Hovoří se v něm například o tom, že rozhodujícím kritériem pro podání žádosti o integrované povolení je projektovaná kapacita, ale směrnice EU hovoří jak o projektované, tak i skutečné kapacitě. Dle našeho názoru podnik nemůže být sankcionován na základě toho, co vlastně nedělal. Druhým velkým problémem jsou  takzvané směsné výrobky, kdy je příslušný výrobek zčásti živočišného a zčásti rostlinného původu a není jasné, jak bude postupovat Česká inspekce životního prostředí. Snažili jsme se s ministerstvem životního prostředí domluvit, že pokud výrobce používá již zpracovanou surovinu živočišného původu, třeba šunku, měl by být výrobek posuzován jako neživočišná výroba. Žádná z našich připomínek ale dosud vyslyšena nebyla,“ konstatuje Sajdl.

Zákon navíc podle něj naprosto opomíjí princip vyjednávání, který je jasně zakotven ve Směrnici, podle níž by měl být s výrobcem veden dialog, a dává také nepřiměřenou volnost krajským úřadům v jeho výkladu. To v praxi znamená, že při posuzování žádostí o integrované povolení postupují jednotlivé krajské úřady rozdílně.

---