Záznam z TK, která se konala 26. 3. 2007. 

Tržby potravinářů stagnují
Tržby domácího potravinářského průmyslu za prodanou produkci loni meziročně stouply pouze o 1,5 procenta na 229 miliard korun. Vyplývá to z předběžných informací, které byly prezentovány na společné tiskové konferenci ministra zemědělství ČR Petra Gandaloviče a Potravinářské komory (PK) ČR 26. února 2007.

Podle prezidenta PK Jaroslava Camplíka tržby potravinářů už třetím rokem v zásadě stagnují. Jedním z důvodů je podle něj zostřená konkurence na trhu po vstupu do EU, kdy padly obchodní bariéry.

Podle odborníků se loni v tržbách projevil také vývoj cen, za něž potravináři výrobky prodávali, které klesly o 0,5 procenta. Ve stálých cenách roku 2000 potravinářské podniky utržily 215,6 miliardy korun, meziročně o 2,2 % více.

Největší část tržeb odvětví v běžných cenách, zhruba 58,4 miliardy korun, představovala produkce ve skupině tzv. ostatních potravinářských výrobků, kam patří mj. pečivo, cukr, cukrovinky, těstoviny, čaj, káva či koření. Následovala produkce nápojů s tržbami 52,6 mld. Kč, produkce masa (45,6 mld. Kč) a mlékárny (36,6 mld. Kč). Zatímco prodeje ostatních výrobků a nápojů loni rostly, tržby v masném průmyslu i mlékárenství klesaly.

"Potřebujeme víc prosadit domácí potraviny na českém trhu. Cestou k růstu je také vyšší export," uvedl šéf PK.

V zahraničním obchodě se zemědělskými a potravinářskými produkty ČR v roce 2006 vykázala schodek 32,7 miliardy korun, což bylo meziročně o 30 procent více. Ministr zemědělství Petr Gandalovič k tomu uvedl, že na jednotném evropském trhu stát těžko může bránit dovozům. Měl by však důsledně kontrolovat dodržování všech kvalitativních norem a stanovených veterinárních podmínek.

Ministr zemědělství Petr Gandalovič: Důležitá je odpovědnost spotřebitele
Při konzumaci potravin hraje nezastupitelnou roli odpovědnost spotřebitelů, prohlásil na únorové Snídani Potravinářské komory s novináři ministr zemědělství Petr Gandalovič, který tak reagoval mimo jiné na již doznívající paniku týkající se nálezů bakterií listerie v některých, zejména lahůdkářských výrobcích.

Ministr zároveň poukázal na to, že spotřebitelé v ČR nemají důvod k obavám, neboť kontrola bezpečnosti potravin je v ČR plně kompetenčně pokryta a příslušné kontrolní orgány mezi sebou, byť se některé jejich kompetence překrývají, dobře spolupracují. „Není třeba z tohoto problému dělat nějakou fobii. Všechny statistické údaje prokazují, že nenastal žádný zhoršený vzorec jednání výrobců potravin ani obchodníků, procento výskytu vadných vzorků je dlouhodobě stejné a pokud se týká nárůstu počtu onemocnění Listeriózou, není žádný důvod v systémových problémech. V malých číslech je dvojnásobek pořád velmi malé množství,“ konstatoval ministr.

Gandalovič, který jako první ministr zemědělství neformální setkání PK s novináři navštívil, zmínil také skutečnost, že v zahraničí akcentují spotřebitelé více kvalitu než cenu potravinářských produktů. Upozornil ale v této souvislosti na riziko, že ČR nemusí do budoucna obhájit projekt podpory kvalitních potravin domácího původu KLASA. „Současná KLASA bude muset doznat některých změn, dlouhodobě není možné udržet podpory typu český výrobek nebo česká produkce. Osobně bych preferoval více marketingových akcí než podpory určitých konkrétních výrobků,“ uvedl Gandalovič.

Ministr se také dotkl otázky některých legislativních podmínek, které znevýhodňují tuzemské potravináře. „Je otázka, zdali neupravit některé naše normy, když se může ze zahraničí dovážet do ČR zboží neoznačené tak, jako je tomu u nás,“ řekl Gandalovič. Takovým případem je třeba takzvaná špekáčková vyhláška.

Čeští řezníci umí nabídnout kvalitní výrobky každému obchodníkovi
“Čeští zpracovatelé masa jsou kapacitně, kvalitativně, veterinárně, hygienicky, svými zvyklostmi i technickým vybavením, schopni uspokojit poptávku jakéhokoli obchodního subjektu, který u nás působí. Nikdo tak nemá důvod se obracet na dodavatele v zahraničí,” reagoval předseda Českého svazu zpracovatelů masa (ČSZM) Jaromír Kloud na téma, kdy některé obchodní řetězce ve stále větší míře prodávají českým zákazníkům maso zpracované v zahraničí.

Jako lichá se ukazují tvrzení obchodních řetězců, že ze zahraničí pouze dovezou zpracované maso původem z ČR. Oficiální data celního úřadu jasně ukazují, že dovoz rakouského masa do ČR je významně vyšší než vývoz domácího masa do Rakouska. “Navíc to, co umí vyrobit v Rakousku, čeští zpracovatelé masa dokáží vyrobit také. Používané technologie jsou stejné. Nemůže pro nás být nic horšího než to, že se z naší suroviny bude přidaná hodnota vyrábět v zahraničí. Proti tomu budeme důrazně protestovat.” Takto jasně a důrazně se za české zpracovatele masa na společné tiskové konferenci s ministrem zemědělství 26. února postavil prezident Potravinářské komory ČR Jaroslav Camplík. “České maso chceme zpracovávat doma a přidanou hodnotu tak dělat sami. Řetězce se pouze vymlouvají, aby k nám mohli dostat výrobky z ciziny,” doplnil prezident potravinářů.

Jedinou obranou tak podle Camplíka je přesvědčit české spotřebitele, aby kupovali domácí potraviny. “O tom, co se bude prodávat v řetězcích, rozhoduje spotřebitel. Bude-li trvat na tom, že chce české hovězí a vepřové maso, tak to řetězce budou muset prodávat,” zdůraznil. Potravinářská komora ČR zpracovává strategii, která by měla spotřebitele k nákupu českých potravin přesvědčovat. Jedním z prvních výstupů této strategie je více než rok fungující internetová stránka Najdi si svého výrobce na adrese http://vyrobci.foodnet.cz .

V úsilí, aby spotřebitelé více nakupovali české potraviny napomáhá také propagace kvalitních domácích potravin nesoucích označení KLASA. Zpracovatelé masa by v této souvislosti uvítali, kdyby se národní značka kvality KLASA otevřela také pro zpracované maso. To doposud do kategorií KLASy nebylo možné řadit.

ČSZM také čeká na definitivní vyřešení tzv. špekáčkové vyhlášky. Návrh novely je vytvořen tak, aby mohlo dojít k vzájemné shodě stanovisek ministerstev zemědělství i průmyslu a obchodu.

Stát podpoří vývoz domácích potravin do třetích zemí
Čeští potravináři by uvítali pomoc státu při hledání nových trhů pro vývoz českých potravin mimo území Evropské unie. Uvedl to prezident Potravinářské komory Jaroslav Camplík. Konkrétně zmínil Rusko a Čínu. Ministr zemědělství Petr Gandalovič podporu potravinářům slíbil. „Budeme hledat možnosti, jak pro naše výrobce tyto trhy otevírat,“ řekl .

Prezident Camplík slova ministra Gandaloviče uvítal a dodal, že v případě pronikání na nové trhy bude nutná osobní angažovanost ministra zemědělství a dalších vládních představitelů, neboť „tamní obchodní partneři si na takovou formu podpory potrpí.“ Podle Camplíka je zapotřebí připravit dobrou propagaci českých potravin formou například reklamních akcí v obchodních řetězcích či pozvání zástupců zahraničních obchodníků přímo do ČR. „K zahájení podpory vývozu našich výrobků do třetích zemí bude zapotřebí přesvědčit také Evropskou komisi, která realizaci našich záměrů dosud blokovala,“ doplnil Jaroslav Camplík.

Potravináři dostanou příležitost čerpat podpory z evropských i domácích zdrojů
Ministr Petr Gandalovič během tiskové konference připomněl příležitosti, které se zpracovatelům v následujících letech budou nabízet v rámci Evropského fondu rozvoje venkova (EAFRD). Možnosti jsou velké.

Například v ose 1 EAFRD počítá s investicemi do klasických oborů jako je modernizace zemědělských podniků, přidávání hodnoty zemědělským a potravinářským produktům, seskupení producentů, odborné vzdělávání, informační činnost, využívání poradenských služeb. Finance vyčleněné na tyto programy v letech 2007 – 2013 představují sumu ve výši kolem 840 milionů Eur.

Možnosti podpor z evropských zdrojů doplňují navíc národní dotace ve výši stovek milionů korun. V roce 2007 se národní dotace pro potravináře navýšily více než o čtvrtinu.

Během rozhovorů s prezidentem Potravinářské komory ČR Jaroslavem Camplíkem se ministr Gandalovič podrobně seznámil s omezeními, které potravináře při čerpání prostředků z evropských zdrojů mohou potkat. Jedním z nejdůležitějších je velikost podniků, kdy se za střední firmu, podle kritérií Evropské komise, považuje podnik s maximálně 250 zaměstnanci. “Mrzí mě to, ale v současnosti už je na řešení problému pozdě. Potravinářské podniky se s tímto omezením budou muset vyrovnat,” uvedl ministr.

Jak řekl prezident Camplík, se systémem podpor v resortu Ministerstva zemědělství ČR jsou potravináři v celku spokojeni, starosti jim naopak dělá situace při čerpání podpor z Operačního programu Podnikání a Inovace (OPPI) v působnosti Ministerstva průmyslu a obchodu ČR. Přístup k programu Rozvoj v rámci OPPI, kam část potravinářských výrobců spadá, je nyní omezen pouze na vybrané regiony ČR, např. na oblasti s vysokou nezaměstnaností. Významná část firem se tak k programu vůbec nedostane. Možnost čerpání bude potravinářům s největší pravděpodobností znemožněna také v programu Inovace. “V pojetí tohoto programu se inovacemi rozumí například patenty, které v potravinářském průmyslu nejsou. Rozhovory zatím k žádnému výsledku nevedly,” vysvětlil prezident Camplík.

Zjistit podrobnější údaje o mase a masných výrobcích je v některých obchodech problém
V rámci tiskové konference se hovořilo i o úloze kontrolních orgánů (Státní veterinární správy a Státní zemědělské a potravinářské inspekce) při dozoru nad správným označováním masných výrobků. Mnozí spotřebitelé totiž v některých obchodech marně hledají bližší identifikaci masa, které si chtějí koupit – nejen například jméno a adresu podniku, kde bylo zvíře odchováno a maso z něj následně zpracováno, ale dokonce i zemi původu. “Pro označování potravin přitom platí zákonný rámec daný příslušnými vyhláškami,” uvedl předseda ČSZM Jaromír Kloud.

“Tomuto problému se hodláme intenzivně věnovat,“ reagoval prezident Potravinářské komory ČR Jaroslav Camplík. „Velký tlak na obchody, aby balené i nebalené maso a masné výrobky byly vždy a podle předpisů řádně označeny by měly vyvíjet spotřebitelské organizace a samotní spotřebitelé. Pokud lidé budou skutečně chtít vědět, odkud prodávané maso pochází, obchody to budou muset respektovat a vyhovět jim. S některými spotřebitelskými organizacemi už v této záležitosti vedeme jednání,“ dodal Camplík.

Navíc prezident potravinářů absolvoval rozhovory se zástupci jednoho z velkých obchodních řetězců, kteří deklarovali, že řádně značit maso a masné výrobky není žádný problém. „Pokud by se skutečně podařilo dotáhnout tato jednání do zdárného konce, jednalo by se o vážný argument, aby se podobně začala chovat většina obchodníků v této zemi,“ doplnil.

Podle Jaromíra Klouda má, v dodržování správného označování nejen masa a masných výrobků, ale všech potravin, jednu z nejdůležitějších rolí důsledná kontrola. Jak řekl, kontrolní orgány mají dostatek, právními předpisy, daných kompetencí, které jim umožňují takovou kontrolu provádět a případné „hříšníky“ postihnout patřičnou sankcí.

Přehled právních předpisů upravujících označování masa a masných výrobků:

– Nařízení EP a Rady (ES) č. 853/2004 ze dne 29.4. 2004, kterým se stanoví zvláštní hygienická pravidla pro potraviny živočišného původu

– Nařízení Komise (ES) č. 2076/2005 ze dne 5.12. 2005, kterým se stanoví přechodná opatření pro provádění nařízení EP a Rady (ES) č. 853/2004, (ES) č. 854/2004 a (ES) č. 882/2004, a kterým se mění nařízení (ES) č. 853/2004 a (ES) č. 854/2004

– Vyhláška č. 326/2001 Sb., kterou se provádí § 18 písm. a), d), h), i) a j) zákona č. 110/1997 Sb., o potravinách a tabákových výrobcích a o změně a doplnění některých souvisejících zákonů, ve znění pozdějších předpisů, pro maso, masné výrobky, ryby, ostatní vodní živočichy a výrobky z nich, vejce a výrobky z nich, ve znění vyhlášky č. 264/2003 Sb.

– Vyhláška č. 201/2003 Sb., o veterinárních požadavcích na čerstvé drůbeží maso, králičí maso, maso zvěře ve farmovém chovu a maso volně žijící zvěře, ve znění pozdějších předpisů

– Vyhláška č. 202/2003 Sb., o veterinárních požadavcích na čerstvé maso, mleté maso, masné polotovary a masné výrobky, ve znění pozdějších předpisů pozdějších předpisů

Zdroj: Potravinářská komora, 27. 3. 2007