Superovocné šťávy – trend superbudoucnosti
Je popsán rozvoj legislativně volného sektoru superšťáv, tedy produktů z exotického ovoce s nutričním benefitem, především jako zdroje antioxidantů.
Termín „superovoce“ (superfruit) je relativně nový pojem, charakterizovaný vyžíváním šťáv z nových druhů ovoce, které zaplavuje západní trhy. Tento termín není přitom odborně definován. První komerčně úspěšná „superšťáva“ byla směs brusinka – jablko z r. 1963, uvedená na trh společností Ocean Spray. To podnítilo firmu investovat do této příležitosti a dokonce zorganizovat spolupráci s ostatními výrobci i s pěstiteli brusinek a tak konkurovat výrobcům dosud dominující jablečné a pomerančové šťávy. Tato superšťáva se na trhu úspěšně uplatňuje dosud a s novou vlnou poptávky po antioxidantech a dalších nutrientech se zájem o ní ještě zvyšuje. V produkčních zemích tohoto ovoce se kladně hodnotí jeho přínos pro zdraví a výživové ochranné látky. Obsah antioxidantů bývá obvykle dvoj- až vícenásobný než je tomu u tradičních ovocných druhů, o čemž svědčí hodnoty ORAC (oxygen radical absorbance capacity – kapacita pro pohlcování kyslíkových radikálů).
Konzumenti na celém světě se stále více zajímají o zdravé potraviny a nápoje, protože se neobyčejně šíří civilizační choroby jako diabetes, alergie a další. Tím se stávají různé exotické zásobárny nutrientů v superovoci pro výrobce velmi zajímavými, a to i z hlediska zisku. V nedávných letech proniklo na trh z různých oblasti (povodí Amazonky, Himálaje, australské vnitrozemí, lesy z pacifických ostrovů nebo africké pláně) celá řada druhů superovoce, většinou ve formě ovocných šťáv. Zájem je soustředěn jak na životní prostředí, ale v oblasti superšťáv především na zdraví a ochranné látky pro spotřebitele.
Jednoznačná výživová tvrzení nejsou většinou legislativně potvrzena, ale jednání spotřebitelů je výrazně ovlivněno informacemi o antioxidačních účincích biologicky aktivních látek za posledních 10 let. Výrobci nápojů využívají např. palmu açai, granátová jablka, goji (kustovnice čínská, Lycium chinensis), mangosteen (Garcinia mangostana), noni, tamarind, borůvky, liči. Šťáva z tohoto ovoce se aplikuje do různých šťáv, vody, mléčných výrobků a dalších potravin.
Běžnější ovoce jako švestky a vodní meloun či borůvky se rovněž uplatňují v ochranné výživě. Švestky (šťáva, nikoliv sušené) podporují zažívací ústroji, vodní meloun (kalifornská odrůda Sundia) je bohatším zdrojem lykopenu než rajčata, dále vitaminů a minerálních látek při minimálním obsahu cukrů a tuků.
Formy užití
Superovoce se většinou konzumuje ve zpracované formě. Je to důležité v případě, že je riziko hořké chuti nebo ovoce je obtížně konzumovatelné v celku. Příkladem může být granátové jablko, které je uplatnilo v průmyslu až ve formě protlaku a specielně tepelně ošetřeném. Pro úspěšné uplatnění superovoce existuje pět klíčových kriterií: novost, zdravotní přínos, prvotní zpracování (konvenience), kontrolovaný přídavek a propagační podpora. Výzkum ukazuje, že tržby z čerstvého ovoce v mnoha západních zemích klesají.
Sektor značek
Superovoce je strategickým produktem. Je to výsledek propojení vědy a marketingu s cílem vytvořit nový produkt s přidanou hodnotou na trhu potravin. Rozhodující pro úspěšnou strategii superovoce je vytvořit sektor s velmi malým objemem, ale s vysokou hodnotou značky. Např. v USA se firmě Tropicana podařilo vytvořit značky superovocných šťáv (mangosteen, goji a granátová jablka), které dohromady dosahují tržby na úrovni 45 % hlavního produktu společnosti (pomerančového džusu), ale objem uvedených superšťáv činí pouze 1,5 % hlavního produktu. Podobně je tomu i u dalších výrobců.
Hlavní proud
Je uveden přehled aktivit předních výrobců nealkoholických nápojů v rámci sektoru superšťáv.