Vydáno: 18. 6. 2008

Autor:

Zpráva „Kontaminace potravinového řetězce v ČR v r. 2007“ zpracovaná Státní veterinární správou ČR uvádí výsledky a hodnotí stav v obsahu reziduí a kontaminantů v krmivech, u živých zvířat na farmách, v surovinách a potravinách živočišného původu. Výsledky jsou zpracovány formou tabulek a grafů, doplněných krátkými komentáři.

SVS provedla v roce 2007 v rámci monitoringu celkem 67 308 vyšetření, z toho 63 949 vyšetření v rámci plánovaných odběrů, 2 571 jako cílená, příp. opakovaná vyšetření podezřelých vzorků a 788 vyšetření u vzorků dovážených komodit.

Vyšetřování vzorků bylo provedeno v laboratořích státních veterinárních ústavů (dále jen SVÚ) v Praze, Jihlavě, Olomouci a dále v Ústavu pro státní kontrolu veterinárních biopreparátů a léčiv v Brně (ÚSKVBL).

Vzorky byly odebírány přímo na zemědělských farmách, u výrobců, zpracovatelů, případně i distributorů. Analyzované vzorky potravin živočišného původu tedy nepocházely z obchodní sítě.

Při vyhodnocení se rozlišuje, zda vzorek vyhovuje legislativně stanovenému hygienickému limitu (MLR, NPM) nebo do jaké míry naplňuje tzv. akční pracovní limit (především u těžkých kovů) sloužící jako orientační hodnota pro dlouhodobé sledování (tyto limity přestaly platit po přistoupení k EU).

V případě zjištěných závad, bylo vždy operativně provedeno nápravné opatření.

Celkové zastoupení nevyhovujících nálezů bylo v r. 2007 0,18 %, což je mírný nárůst proti roku 2006 (0,15 %) způsobený především nevyhovujícími vzorky z cíleného vyšetřování.

V oblasti krmiv a krmných surovin živočišného původu vzorky v naprosté většině splňovaly limity. Vyskytlo se zjištění reziduí doplňkových látek ze skupiny antikokcidik, zvláště rezidua nikarbazinu, ale i narazinu a lasalociduve vzorcích vyšetřovaných v souvislosti s cíleným a opakovaným vyšetřením při zjištění reziduí v tkáních drůbeže nebo ve vejcích. Z důvodu zjištění reziduí doplňkových látek nikarbazinu a narazinu bylo zlikvidováno více než 6 tisíc kusů křepelčích vajec.

Limitům vyhověly výsledky u potravin: mléko a mléčné výrobky, výrobky kojenecké a dětské výživy s podílem živočišných bílkovin, tuzemské masné výrobky, včetně konzerv a tuzemského medu.

Nebyla prokázána rezidua nepovolených hormonálních látek u skotu, ovcí a koz, prasat, drůbeže a faremně chované zvěře, ani kontaminace surovin a potravin živočišného původu radioizotopy.

Mezi nejzávažnější případy patřilo zjištění reziduí zakázaného léčiva pro potravinová zvířata – chloramfenikolu. Bylo utraceno přes 11 tis. brojlerů v porážkové váze. Kvůli nálezu reziduí chloramfenikolu v moči je pod stálým dohledem celá stáj jalovic. Nebyla jednoznačně zjištěna příčina ani původce, ale provedená opatření zabránila průniku kontaminovaných surovin ke spotřebiteli.

U produktů z moře nebyl zaznamenán žádný nevyhovující vzorek. Vzorky tuzemských tržních sladkovodních ryb splňovaly hygienické limity, výjimkou bylo 5 nadlimitních případů reziduí leukoformy malachitové zeleně (tj. nepovolené léčivo pro tržní druhy ryb) u pstruhů (nebyli uvolněni do tržní sítě.)

Obsah chemických prvků, chlorovaných pesticidů, PCB, dioxinů a reziduí veterinárních léčiv až na ojedinělé výjimky (dihydrostreptomycin v játrech prasete) vyhovoval hygienickým limitům. V několika případech byl zjištěn nevyhovující obsah kadmia v ledvinách starších kusů krav.

U lovné zvěře nebyly zjištěny nevyhovující hodnoty sledovaných chemických látek a chemických prvků s výjimkou tří hodnot olova u divokých prasat, které však souvisely s kontaminací střelou po ulovení.

Výsledky vyšetření kontaminace surovin a potravin živočišného původu radioizotopy 134 Cs, resp. 137 Cs se provádí od doby havárie jaderného reaktoru v Černobylu (1986). V současné době, ale již řadu let předtím, je situace příznivá, naměřené koncentrace těchto radioizotopů jsou hluboko pod hodnotami 600, resp. 370 Bq/kg. Měřené hodnoty jsou na úrovni detekčních schopností měřící techniky.

Zjištěné hodnoty tzv. dioxinů (PCDD/F) a PCB s účinkem podobným dioxinům (DL-PCB) v kafilerním tuku, rybí moučce, hovězím, vepřovém a drůbežím mase, mase divokých prasat, slepičích vejcích, syrovém mléce, másle, kaprech, vyhověly ve všech vyšetřených vzorcích stanoveným limitům. Na celkové zjištěné hodnotě sumy dioxinů a DL-PCB má vyšší podíl zastoupení kongenerů non-ortho a mono-ortho PCB (DL-PCB).

Celkově lze hodnotit zdravotní nezávadnost surovin a potravin živočišného původu z pohledu obsahu cizorodých látek jako příznivou. Průměrný obsah většiny sledovaných cizorodých látek je hluboko pod přípustnými hygienickými limity a má snižující se tendenci. Za nežádoucí je nutno považovat průkaz chloramfenikolu u některých druhů hospodářských zvířat a průkaz reziduí malachitové zeleně v několika chovech pstruhů.