Vydáno: 14. 8. 2008

Autor:

Co dělat, když dozorový orgán zjistí, že česká firma distribuuje do zahraničí nebezpečnou potravinu? Kde má zjistit informace, když se na veřejnosti šíří poplašné zprávy o tom, že v Itálii vyrábějí a dále do Evropy distribuují tzv. recyklované sýry? Právě kvůli těmto a dalším podobným situacím funguje v EU Systém rychlého varování pro potraviny a krmiva (Rapid Alert System For Food and Feed – RASFF), na který jsou napojeny všechny členské země a který centrálně spravuje Evropská komise.

 

Členské státy se prostřednictvím RASFFu varují před nebezpečnými potravinami a krmivy, případně před potravinami nevhodnými k lidské spotřebě formou tzv. oznámení. Každý případ je předán příslušnému dozorovému orgánu dotčeného státu, který je povinen jej prošetřit. Zejména musí zjistit, zda a kam byla potravina dále distribuována. Výsledky kontroly se pak zpracovávají do tzv. dodatečných oznámení, která se opět vkládají do systému. Například v mediálně známém případu guarové gumy z Indie kontaminované dioxiny existuje jedno originální oznámení, na které navazuje 135 dodatečných. V roce 2007 EU řešila téměř tři tisíce případů, celkově však systémem prošlo více než sedm tisíc oznámení.

 

Státní zemědělská a potravinářská inspekce je jedním z členů sítě v ČR a zároveň je také Národním kontaktním místem, jež zajišťuje výměnu oznámení mezi ČR a Evropskou komisí. Pracovnice Národního kontaktního místa v nepřetržitých pohotovostních službách evidují veškerá varování týkající se ČR. V loňském roce přijalo Národní kontaktní místo 76 originálních oznámení a 74 jich odeslalo. Na odeslaných oznámeních se přitom nejvíce podílela Státní zemědělská a potravinářská inspekce, která oznamovala 53 případů ve své kompetenci a na dalších 5 případech spolupracovala s jiným dozorovým orgánem, např. se Státní veterinární správou nebo Generálním ředitelstvím cel.

 

Nejvíce se odeslaná oznámení týkala zpracovaného ovoce a zeleniny; bylo zaznamenáno více případu sušených meruněk a datlí se škůdci, nebo dva případy kandovaných hrušek z Číny s vysokým obsahem oxidu siřičitého. ČR také několikrát informovala o suchých skořápkových plodech (mandle, pistácie) s nadlimitním obsahem aflatoxinů. Ze stejného důvodu byla také na hranicích odmítnuta dodávka arašíd z Vietnamu a mandlí z USA. Čtyři oznámení varovala před doplňky stravy na podporu sexuální činnosti, které obsahovaly analogy léčivých látek, jež nejsou povoleny pro potraviny. Oznámení Státní veterinární správy se v mnoha případech týkala rybích výrobků, v nichž se vyskytovala bakterie Listeria monocytogenes nebo které obsahovaly vyšší množství polyfosfátů. Orgány ochrany veřejného zdraví pak mimo jiné oznamovaly případy obalových materiálů, z nichž se do potravin uvolňovaly nebezpečné chemické látky.

 

Česká republika je platným členem sítě RASFF od vstupu do EU v květnu roku 2004. V prvním roce fungování systému odeslala 44 oznámení, poslední dva roky se však počet přehoupl přes hranici 70 oznámení. „Je to dobrá zpráva pro naše spotřebitele; souhrnná čísla dokazují, že jsou díky systému rychlého varování velmi dobře chráněni,“ komentoval údaje ústřední ředitel SZPI Ing. Jakub Šebesta. „Velmi si také cením pozitivního hodnocení práce potravinářské inspekce, které v posledních dnech zaznělo z Evropské komise. Taková pochvala je nejlepším argumentem proti všem, kteří v minulosti fungování systému v ČR zpochybňovali.“

 

 

Státní zemědělská a potravinářská inspekce (SZPI) – převážně potraviny neživočišného původu

Státní veterinární správa (SVS ČR) – potraviny živočišného původu

Ústřední kontrolní a zkušební ústav zemědělský (ÚKZÚZ) – krmiva

Orgány ochrany veřejného zdraví (OOVZ) – materiály přicházející do styku s potravinami

25. 7. 2008