Česko patří v rámci EU k bramborářským špičkám
Vydáno: 17. 10. 2008
Autor:
Tisková zpráva MZe ze dne 17.10.2008.
18. bramborářské dny, které právě probíhají v Havlíčkově Brodě, připomínají stoletou tradici českého bramborářství, zprostředkují výměnu odborných zkušeností na semináři „Obchod s bramborami“ a završují letošní Mezinárodní rok brambor vyhlášený Organizací OSN pro výživu a zemědělství (FAO). Ministr zemědělství Petr Gandalovič tady dnes také předal ceny vítězům studentské soutěže o Bramborový květ Vysočiny.
České bramborářství navazuje na bohatou tradici a v rámci EU si ČR svou pozici bramborářsky vyspělé země stále udržuje. Před vstupem naší republiky do unie tvořil vývoz brambor v procentuálním vyjádření oproti dovozu řádově 5 až 10 %. Po vstupu do EU vychází porovnání dovozu a vývozu čerstvých brambor velmi příznivě. V hospodářském roce 2005/06 činil vývoz dokonce 182 % dovozu, loni 168 %.
Bramborářství a zejména bramborový škrob je také předmětem mnohdy velmi tvrdých vyjednávání na evropské úrovni. V současné době se diskutuje především o přezkumu Společné zemědělské politiky, tzv. Healthchecku, a společná organizace trhu se škrobem je jedním z jejich revidovaných instrumentů.
„Pro Českou republiku by bylo nepřijatelné eventuální snižování národní výrobní kvóty pro výrobu bramborového škrobu. Pokud by stávající kvótový systém zachován nebyl, pak jsme pro úplné odbourání kvót,“ uvedl ministr Gandalovič.
Ministr ocenil práci vyjednavačů, na nichž stojí prosazení oprávněných zájmů českých zemědělců v Bruselu a kterým se podařilo např. výrazně zmírnit původní nefér návrhy Evropské komise na seškrtání přímých plateb. Původní návrhy byly naprosto v rozporu se zamýšleným ozdravením konkurenceschopnosti evropského agrárního sektoru. Všechny národní podpory v zemědělském sektoru musí být v souladu s aktuálním nastavením Společné zemědělské politiky. Proto např. ČR musela loni na základě připomínky EK upustit od přímé podpory sadby brambor určených k výrobě škrobu, protože tato otázka je ošetřena v rámci společné organizace trhu se škrobem. Přesto ale vedle evropských zdrojů jako jsou jednotné platby na hektar zemědělské půdy SAPS a národní doplňkové platby, tzv. top-up, poskytuje ministerstvo zemědělství finanční prostředky pěstitelům a šlechtitelům v rámci několika národních programů.
„Celkem bylo z dotačních titulů ministerstva zemědělství, které se týkaly brambor, poskytnuto v roce 2007 více než čtyřicet milionů korun. I pro rok 2008 jsou stanoveny podpůrné programy, například na podporu tvorby rostlinných genotypů s vysokou odolností k biotickým i abiotickým faktorům,“ řekl ministr Gandalovič.
Petr Vorlíček, tiskový mluvčí MZe