Vydáno: 27. 11. 2008

Autor:

Víc plevele než cukrovky roste na pokusném pozemku průmyslového svazu Agrar e. V. (IVA) na polních dnech DLG v Buttelstedtu u Výmaru. Informační centrum ochrany rostlin tohoto svazu ukázalo na praktickém příkladu, co by znamenalo rozhodnutí Evropského parlamentu o budoucí rostlinolékařské politice pro zemědělce a spotřebitele. Parlamentní většina chce v budoucnu zastavit registraci mnoha účinných látek pesticidů, které v současné době zemědělci úspěšně využívají.

Důsledek: Pěstitelé cukrovky již nebudou mít možnost, jak postupovat proti nežádoucím rostlinám jako lebedy, merlíky nebo heřmánky. Sklizeň cukrovky dopadne podstatně hůře než dnes. Na pozemcích s kukuřicí to bude vypadat podobně. A rostliny řepky, které již nebude možné chránit proti blýskáčkovi řepkovému, budou bez šešulí. Tam, kde se hejno drobných černých brouků postará o likvidaci pylu v květech, se už semena nevytvoří.

„V ohrožení jsou dvě třetiny přípravků na ochranu rostlin v současné době používaných zemědělci. U insekticidů by mohla ztráta dosáhnout až 80 %“, uvedl prezident IVA Hans Theo Jachmann na diskusním fóru v Buttelstedtu.

K srovnatelným výsledkům jako průmysl dospěly také rostlinolékařské úřady v Německu a Velké Británii. Obzvlášť silně by byly ztrátou účinných látek postiženy důležité hlavní plodiny jako řepka a obiloviny. Značné problémy čekají také speciální plodiny jako ovoce a zeleninu. Zde mají producenti již dnes při velkém počtu škůdců a chorob starost, jak vystačit s malým počtem povolených přípravků.

Podle H. T. Jachmanna je potřeba v případě, že se budou moci používat jen jedna nebo dvě skupiny účinných látek, počítat také s rychlejším vznikem rezistence škůdců a chorob. Rychlejší náhrada ztracených přípravků je v nedohlednu. Nové požadavky na účinné látky situaci ještě komplikují.

„Odhady ukázaly, že sklizeň obilovin poklesne o 20 až 30 %, sklizeň brambor by měla být nižší až o jednu třetinu“, kritizoval Jachmann důsledky rigidních představ parlamentní většiny. Pro zemědělce to znamená značné ztráty příjmů, pro spotřebitele větší závislost na dovozech.

Profesor Josef-Alexander Verreet z Univerzity Kiel na tomto diskusním fóru odhadl zvýšení výnosů díky chemické ochraně rostlin v západní Evropě na 70 % oproti neošetřeným plochám. Tato univerzita prováděla také srovnání mezi různými způsoby hospodaření v podnicích pěstujících pšenici v Šlesvicko-Holštýnsku. Podniky používající přípravky na ochranu rostlin sklízely mezi 9,5 a 11,5 tunami pšenice z hektaru, zatímco v biopodnicích to bylo jen 6 tun. Zajímavý vedlejší výsledek byl, že likvidace plevelů okopáváním nevedla k zvýšení výnosů. K aplikaci herbicidů tedy neexistuje žádná alternativa.

Chemii nemůže nahradit ani rezistenční šlechtění, jak uvedl prof. Verreet. „Máme osm významných chorob pšenice. Pokud rostliny získají rezistenci proti jedné z nich, vznikne prostor pro zbylých sedm“.  

„Velká ztráta účinných látek pesticidů by mohla ohrozit existenci mnoha zemědělských podniků“, sdělil na fóru Steffen Mogwitz, který v oblasti Hannoveru pěstuje cukrovku, řepku a pšenici na tisíci hektarech. Podle tohoto zemědělce systém ochrany rostlin funguje, je prováděn erudovaně a s vědomím zodpovědnosti a není zapotřebí nových rigidních nařízení.