Fytoestrogeny v potravinách živočišného původu
Vydáno: 3. 3. 2009
Autor:
Uvádí se celkový obsah fytosterolů a obsah izoflavonů, lignanů, kumestrolu, equolu a enterolignanu v mléce, vejcích, mase, rybách a výrobcích z nich.
Fytoestrogeny jsou předmětem zájmu vzhledem k jejich strukturální a funkční podobnosti s lidským hormonem 17-beta-estradiol. V důsledku strukturální podobnosti se tyto látky váží na receptory estrogenů, které tak blokují. Antiestrogenní vlastnosti proto jdou jednak na vrub vlastního estrogenního působení, jednak jsou důsledkem blokování vlastních estrogenů produkovaných organismem. Řada studií potvrzuje příznivé vlastnosti fytoestrogenů, pokud jde o rakovinu, srdečně-cévní choroby, osteoporózu, přechodové potíže, neplodnost u mužů, otylost a diabetes typu 2. Na druhé straně může nadbytek fytoestrogenů vést k neplodnosti (např. jetel v případě dobytka). U lidí může být zvýšený příjem fytoestrogenů (zvýšené množství sexuálních hormonů) spojen se zvýšeným rizikem rakoviny prsu.
Obsah fytoestrogenů v potravinách
Potravina
|
obsah fytoestrogenů (μg/100 g) |
plnotučné mléko
|
12
|
odtučněné mléko
|
20
|
smetana
|
8
|
kozí mléko
|
5
|
sojové mléko
|
6028
|
jogurt
|
20
|
sojový jogurt
|
8286
|
sýr gouda
|
24
|
sýr camembert
|
29
|
máslo
|
11-17
|
vejce
|
11
|
hovězí maso
|
7-19
|
vepřové maso
|
4-20
|
sojový karbanátek
|
4430
|
ryby a mořští živočichové
|
2-9
|
Fytoestrogeny jsou souhrnným pojmem pro izoflavony (dadzein, genistein, glycitein, biochanin A, formononetin), lignany (sekoisolaricirezinol, matairezinol), enterolignany (enterolakton, enterodiol), kumestrol a equol. Pro stanovení konkrétních fytoestrogenů použili britští výzkumníci metodu LC-MS/MS.
Obsah jednotlivých fytoestrogenů v potravinách
Potravina
|
izoflavon
|
lignan
|
kumestrol
|
equol
|
enterolignan
|
mléko a mléčné výrobky
|
21
|
34
|
2
|
12
|
26
|
sýry
|
25
|
21
|
2
|
18
|
35
|
máslo
|
74
|
22
|
74
|
–
|
–
|
vejce a výrobky z vajec
|
43
|
17
|
2
|
34
|
13
|
maso a výrobky
|
41
|
41
|
3
|
7
|
7
|
ryby
|
67
|
33
|
–
|
–
|
–
|
Fytoestrogeny byly zjištěny ve všech analyzovaných potravinách, i když obsah enterodiolu byl jen na úrovni meze průkaznosti. Lignany a izoflavony vykazují obdobný podíl. Fytoestrogeny se dostávají do živočišných tkání prostřednictvím pastvy příp. krmiva. Expozice lidí však nemůže být srovnávána se zvířaty.
Sojové produkty mají ca 300 až 500krát vyšší obsah fytoestrogenů než produkty, které nahrazují. Fyziologický význam je nutno ještě zásadně zkoumat, zda je jednoznačně pozitivní. Zvláštní obezřetnost je zapotřebí u kojenecké výživy s přídavkem sóji vzhledem k tomu, že obsah fytoestrogenů je několikasetkrát vyšší než v mateřském mléce.
Dtsch. Lebensm. Rdsch., 105, 2009, č. 2, s. 93-94