„Evropští občané oprávněně očekávají vysokou úroveň zajištění bezpečnosti potravin, zdraví zvířat, pohody zvířat a zdraví rostlin v rámci Evropské unie. Legislativa Společenství dosahuje těchto vysokých standardů prostřednictvím jednotlivých opatření, tak zvaně od farmy po stůl, za současné podpory efektivního fungování vnitřního trhu,“ říká ministr Petr Gandalovič. Pro české předsednictví jsou témata v oblasti veřejného zdraví, bezpečnosti a kvality potravin prioritní.

„Česko věnuje velkou pozornost všem fázím zemědělské prvovýroby, zpracování produktů a jejich distribuci,“ říká náměstek komoditní sekce ministerstva zemědělství Stanislav Kozák. „Evropská legislativa nastavuje komplexní systém bezpečnosti potravin, do kterého patří celý řetězec produkce potravin od zemědělské prvovýroby až po spotřebitele. Zodpovědnost za zdravotní nezávadnost potravin spočívá na všech článcích řetězce – na samotných producentech, na distributorech, prodejcích zemědělských a potravinářských výrobků, a také na spotřebitelích,“ dodává náměstek.

Evropský úřad pro bezpečnost potravin (European Food Safety Authority – EFSA) plní úlohu základního kamene Evropské unie pro hodnocení rizik plynoucích z potravin a krmiv. Na základě úzké spolupráce s národními institucemi a konzultací se všemi zainteresovanými stranami zajišťuje EFSA nezávislé vědecké poradenství a jasnou komunikaci existujících a nově vznikajících rizik. Česká republika s FESA intenzivně spolupracuje. Tuto spolupráci zprostředkovává odbor bezpečnosti potravin, který je součástí sekce potravinářských výrob – Úřadu pro potraviny – Ministerstva zemědělství. V současné době má Česko 19 institucí připravených pro spoluřešení projektů EFSA, aktivně působí i čeští zástupci ve Správní radě EFSA a Poradním sboru.

Za Českou republiku s EFSA aktuálně spolupracuje 50 národních expertů v různých oblastech. Za velmi pozitivní považuje vrchní ředitel sekce potravinářských výrob František Sládek vznik tzv. „Focal points“ – Koordinačních míst v jednotlivých členských státech, která mají za úkol posílit činnost členských států a přispět k získávání jednotných a pro EFSA využitelných výstupů pro hodnocení rizik. Koordinačním místem pro spolupráci s EFSA byl jmenován odbor bezpečnosti potravin Mze. „Primární odpovědností koordinačního místa je podporovat zástupce Poradního sboru při shromažďování a přenosu informací mezi EFSA a příslušnými orgány v ČR,“ vysvětluje ředitel Sládek. „Koordinační místo spolupracuje podle aktuálních požadavků s dalšími ministerstvy a úřady, dozorovými organizacemi, profesními svazy a výzkumnými ústavy působícími v oblasti hodnocení rizik souvisejících s bezpečností potravin a krmiv, zdraví zvířat a rostlin, dobrých životních podmínek zvířat a výživy zvířat.“

Obdobné aktivity, které v celoevropském kontextu zajišťuje EFSA, jsou na národní úrovni zajišťovány vědeckými výbory. Jejich úkolem je příprava nezávislých vědeckých stanovisek a návrhů na opatření k zajištění zdravotní nezávadnosti v celém řetězci výroby potravin. Ve vazbě na příslušné orgány státní správy výbory zajišťují hodnocení rizik a předkládají veřejnosti ověřené a srozumitelné informace. Vědecké výbory existují od roku 2002 a jsou sestaveny z předních odborníků v daných oborech. Tři výbory (fytosanitární a životního prostředí, veterinární, výživy zvířat) zřídilo ministerstvo zemědělství, čtvrtý (Vědecký výbor pro potraviny) ministerstvo zdravotnictví. Poslední výbor pro geneticky modifikované potraviny a krmiv byl zřízen MZe v roce 2006.