Molybden je součástí kofaktoru nutného pro funkce specifických enzymů v organismu. Potřeba se odhaduje na 50 až 100 μg/den. Přívod je zřejmě přiměřený.

Přechodný (podle valenčních elektronů) prvek molybden se vyskytuje v různých oxidačních stupních, v přírodě nejčastěji jako + IV a + VI. V lidském organismu se tento prvek vyskytuje ve formě molybdopterinu jako součást kofaktoru nutného pro funkce specifických enzymů: sulfit-oxidáza, xanthin-oxidáza/dehydrogenáza a aldehyd-oxidáza.
Molybden je široce rozšířen v rostlinných i živočišných produktech, např. sýry (ementál s 45 % tuku: 10 μg/100 g), vnitřnosti (vepřová játra 200 μg/100 g), luštěniny (sojové boby 210 μg/100 g), ořechy (arašídy 43 μg/100 g), obilí (oves 70 μg/100 g).
Málo je známo o biologické účinnosti molybdenu; vysoké dávky mědi nebo síranů využitelnost snižují.
Molybden je absorbován z potravin z 35 až 90 %. V krvi a moči se vyskytuje především jako molybdát (MoO42-). V těle dospělého člověka je obsaženo 8 – 10 mg, nejčastěji ve formě molybdopterinového kofaktoru hlavně v kostech, játrech, ledvinách a nadledvinkách. Vylučuje se nejčastěji pomocí ledvin, zčásti pomocí žluče. Se stoupajícím příjmem roste i jeho vylučování.
Není známa skutečná potřeba molybdenu ani validní biomarkery stavu zásobení organismu. Potřeba se proto jen odhaduje, a sice na 50 až 100 μg/den.
Skutečný příjem (v Německu) se pohybuje mezi 60 a 500 μg/den, takže zřejmě je příjem dostatečný. Projevy nedostatku mohou nastat při dlouhodobější parenterální výživě bez suplementace molybdenem, přičemž dochází k nesnášenlivosti aminokyselin a poruše štěpení purinů, a tím k vylučování xantinu, příp. sníženému vylučování kyseliny močové.
Toxicita molybdenu i jeho sloučenin je nízká a nejsou známy negativní vlivy. Epidemiologická zjištění z některých částí Arménie, kde je denní příjem 10 – 15 g, ukazují na symptomy podobné dně. Pokusy na zvířatech zjišťují zvýšenou hladinu kyseliny močové v krvi snížení absorpce mědi a zvýšení jejího vylučování. Nejcitlivějšími indikátory nadměrného přívodu molybdenu u zvířat jsou poruchy reprodukce a vývoje. Podle těchto studií byla odvozena hodnota NOAEL 0,9 mg/kg, resp. nejvyšší přijatelná hodnota UL = 0,01 mg/kg (tj. 600 μg/den  pro osobu vážící 60 kg).
Preventivní nebo terapeutické účinky zvýšeného přísunu molybdenu nejsou známy.

Dtsch. Lebensm. Rdsch., 105, 2009, č. 8, s. 498-500
Objednávka kopie článku