Bezpečnost potravin

Fytoestrogeny – selektivní modulátory receptorů estrogenů

Vydáno: 22. 12. 2009
Autor:

Fytoestrogeny v organismu působí různými mechanismy: agonisticky nebo antagonisticky vzhledem k hormonům, vlivem na aktivitu různých enzymů, antioxidačně aj.

Fytoestrogeny patří mezi tzv. xenohormony, tzn. nejsou pravými hormony, ale prostřednictvím interakce s receptory hormonů ovlivňují hospodaření s estrogeny. Mohou vykazovat agonistický nebo antagonistický účinek vzhledem k hormonům. U lidí existují estrogenové receptory „α“ a „β“, rozmístěné specificky v různých tkáních. Hormonální reakce způsobená fytoestrogeny závisí na jejich afinitě k oběma skupinám receptorů. V této souvislosti se o fytoestrogenech mluví jako o selektivních regulátorech receptorů estrogenů (SERM – Selective Estrogen Receptor Modulator). Účinek fytoestrogenlů je mnohem menší než účinek pravých hormonů.


Vliv xenohormonů na endokrinní systém

 Je známo asi 250 látek s hormonáolním účinkem podobným 17-β estradiolu, s nímž jsou poměřovány. Jako xenohormony mohou působit i látky průmyslového původu jako DDD nebo bisfenol A. Pokud xenohormony ovlivňují hospodaření s hormony negativně, označují se jako endokrinní disruptory (např. neplodnost ovcí spásajících červený jetel). Z hlediska rakoviny prsu se naopak příznivě projevuje strava bohatá na sóju (genistin, daidzin). Projevilo se to i japonských ženy, u nichž stoupl výskyt rakoviny prsu po převzetí amerických stravovacích zvyklostí. Dále se uvádějí mechanismy působení fytoestrogenů.

a) Aktivace a mechanismůs účinků receptofů alfa a beta

Receptory estrogenů nacházející se v jádře buňky působí po aktivaci jako trankripční faktor, tzn. naváží se na specifické sekvence DNA (tzv. ERS = Estrogen response Elements). Tímto mechanismem oblivňují buněčné procesy jako proliferace či diferenciace buněk nebo apoptóza. Agonisticky působící SERM vyvolávají hormonální odezvu (působení na vaječníky), antagonisticky působící  SERM hormonální odezvu brzdí (působení na dělohu). Pokud fytoestrogeny blokují receptory, estradiol nemůže působit.

b) Vliv na další endokrinní faktory

Fytoestrogeny mohou brzdit průběh tvorby steroidních hormonů, které mají vznikat enzymaticky  (aromatáza a cytochrop P450) postupným štěpením a změnami z cholesterolu.

Další možností je, že se fytoestrogeny váží na globuliny určené k tomu, aby vázaly sexuální hormony (SHBG – Sexual Hormon Binding Globulin), a tím zabrání transportu endogenních hormonů do cílových orgánů. K tomu však dochází až při vysokých koncentracích fytoestrogenů, protože se na SHBG váží jen obtížně.


Využití příznivých účinků SERM

Zájem o tuto problematiku se rozrostl od r. 2002/03, kdy rozsáhlé studie prokázaly možnost snížení rizika rakoviny prsu působením fytoestrogenů (produkty ze sóji a z Cimicifuga racemosa) u postmenopausálních žen.


Fytoestrogeny jsou vesměs polyfenoly, ale s velmi rozdílnou strukturou, a lze je rozdělit do následujících skupin.

Skupina

Druh fytoestrogenu

Přirozený výskyt *

Flavonoidy

 

 

Flavanony

8-prenylnaringenin (8-PN)

pivo 0,5 – 2 μg/100 ml),

sušené chmelové šištice (2-6 mg/100 g)

Isoflavony

genistin

soja  (17-50 mg/100 g)

genistein

soja  (1-11 mg/100 g)

dadzin

soja  (11-33 mg/100 g)

daidzein

soja  (0,5-11 mg/100 g)

biochanin A

červený jetel (1200 mg/100 g)

 

formononetin

červený jetel (1100 mg/100 g)

cizrna (44,1 mg/100 g)

Kumestany

Kumestrol

listy jetele (2,8 mg/100 g)

alfalfa (0,5 mg/100 g sušiny)

Lignany

secoisolariciresinol

lněné semeno (370 mg/100 g)

žito (0,13 mg/100 g)

jahody (1,2 mg/100g)

 

matairesinol

lněné semeno (11 mg/100 g)

žito (0,17 mg/100 g)

Stilbeny

resveratrol

víno (0,02-0,56 mg/100 ml)

* v originálu jsou uvedeni autoři stanovených hodnot


Flavonoidy

Genistein a daidzein ze sóji jsou v přirozené formě vázané na glykosidy a tak estrogenní aktivitu získávají až po štěpení střevní flórou. To je jeden z důvodů rozdílných výsledků získaných in vitro a in vivo. Také biochanin A a formononetin se působením střevních bakterií přeměňují na genistein a daidzein

Chmelové produkty obsahují xantohumol a izoxantohumol, přičemž druhý zmíněný může být určitými střevními bakteriemi přeměněn na 8PN, avšak tyto bakterie  se vyskytují jen asi u třetiny obyvatel. Další vliv může mít skutečnost, že xantohumol může být v produktech izomerizován na izoxantohumol.

Lignany

Lignany, látky obsažené v semenu lnu, bobulovin a v obilovinách, z nichž vzniká lignin, a z toho se ve střevě vytváří estrogenně působící enterolakton. V Evropě (na rozdíl od Asie, kde jsou hlavní flavonoidy) jsou ligniny hlavním zdrojem fytoestrogenů. Ve Finsku se přijme 2,4 nmol lignanů/den a jen 0,2 μmol flavonoidů/den, zatímco v Japonsku 1,4 nmol lignanů/den a 4,7 μmol flavonoidů/den.

Kumestany

Účinným zástupcem je kumestrol z alfalfa a jiných jetelovin, který je asi 10krát účinnější nežizoflavony ze sóji. Obdobně účinný je i 8-PN.

Stilbeny

Hlavním zástupcem je estrogenně aktivní resveratrol obsažený ve slupkách červených hroznů (a tím pádem v červeném víně). Snižuje riziko kardiovaskulárních chorob při vysokém příjmu tuku.


Zdravotní preventivní účinky

Chemoprotektivní účinek je v případě rakoviny prsu a dělohy vyvolán tím, že fytoestrogeny (8-PN, genistein, daidzein) způsobí aktivaci receptorů, jejímž následkem je antiproliferační efekt.

Účinek proti rakovině prostaty má potlačení enzymu 5-alfa-reduktázy, který vytváří z testosteronu dihydrotestosteron (DHT) podporující rakovinné bujení. Aktivita tohoto enzymu je brzděna genisteinem, biochaninem A a jejich metabolitem equalem.

Účinek proti rakovině citlivé na estrogen je způsoben brzděním aktivity aromatázy, čímž dochází ke snížení hladiny estrogenu (in vitro tak působí biochanin A a kvercetin).

Proti klimakterickým potížím působí hormonální terapie téměř 100%ně. Rostlinné extrakty jsou mnohem méně účinné, ale skutečná účinnost nebyla jednoznačně prokázána.

Do určité míry mohou mít fytoestrogeny vliv na hustotu kostí (profylaxe osteoporózy). Estrogen stimuluje osteoblasty (tvoří kosti) a brzdí osteoklasty (odbourávají kosti). Při nedostatku estrogenu (začátek v menopauze) začnou být osteoklasty aktivnější (osteoporóza postihuje 30 % žen mezi 70 a 70 roky). Účinné jsou: daidzein, genistein a extrakty z Cimicifuga. Pomáhá také sport a vápník.

Proti růstu tumorů působí stimulace tvorby globulinů vážících sexuální hormony (SHBG),  důsledkem čehož je, že je k dispozici méně nevázaných hormonů pro stimulaci růstu tumorů.

Z hlediska prevence kardiovaskulárních onemocnění (zvlášť u žen po menopauze, u nichž klesá množství ochranných HD-lipoproteinů a roste podíl arteriózoprotektivních LDL), ovlivňuje strava bohatá na fytosteroly příznivě poměr HDL/LDL, takže riziko kardiovaskulárních onemocnění klesá. Prokázáno bylo i snížení LDL u mužů působením biochaninu A.


Další pozitivní efekty fytoestrogenů

Fytoestrogeny většinou působí antioxidačně jako lapače volných radikálů, které mj. způsobují oxidaci LDL (je prokázán účinek resveratrolu, kumestrolu, genisteinu, daidzeinu, 8-PN). Tím se zabraňuje usazování plaku v cévách.

Fytoestrogeny mají brzdící vliv na enzym tyrosinkinázu, který stimuluje růstzdravých, ale i nádorových buněk.

Některé fytoestrogeny ovlivňují aktivitu enzymů metabolizujících tzv. prokarcinogeny. Tím, že inhibují cytochrom P450, snižují u kuřáků riziko rakoviny způsobené benzo(a)pyrenem z cigaret, který vytváří karcinogenní komplexy.

Požadavky u žen

Předpokladem pro preventivní účinek proti rakovině prsu u žen, je antagonistické působení příslušné látky na prsní tkáň. Zároveň je třeba, aby tato látka neměla stimulační vliv na dělohu. Také by měla pozitivně působit na kosti a působit proti ostatním projevům menopauzy, a přitom nevykazovat vedlejší účinky, které má dlouhodobá hormonální léčba.

Možné vedlejší účinky

Při normální vyvážené stravě nehrozí nebezpečí předávkování, avšak při dlouhodobé nadměrné konzumaci některých fytoestrogenů se může snížit plodnost. Působení u různých druhů savců však je rozdílné, takže nelze na lidí přímo převádět účinky pozorované u ovcí (u krav a koní účinek nebyl prokázán).

Řada fytoestrogenů se vyznačuje alergizujícím účinkem.


Ernährung, 33, 2009, č. 11, s. 458-463

Objednávka kopie článku