Vysoký příjem soli negativně ovlivní pružnost cév. Tuhost/roztažitelnost cév lze měřit rychlostí pulsové vlny, což je znak nezávislý na krevním tlaku.

Podle závěrů novozélandské studie (University of Otago) publikované v American J. Clinical Nutrition může zvýšený příjem soli  vést kromě zvýšení krevního tlaku i k porušení vaskulárního tonusu (regulace kontrakce a dilatace cév zajišťovaná endotelem cév).

Z výzkumné spolupráce univerzit v Otago, Deakin (Austrálie) a Colorado (USA) vyplynulo, že osoby s hypertenzí, pokud se jejich krevní tlak sníží nízkoslanou dietou, reagují na opětovné zvýšení obsahu soli v dietě výrazným zvýšením tlaku. Kromě toho je pozorována souvislost mezi příjmem soli a rychlostí pulsové vlny (PWV = pulse wave velocity), co je měřítko tuhosti/roztažitelnosti cév nezávislé na krevním tlaku.

Studie se zúčastnilo 35 osob s hypertenzí po dobu 4 týdnů. Během prvních dvou týdnů dostávali stravu s nízkým obsahem soli (60 mmol sodíku/den) a další dva týdny byla zjišťována reakce na vyšší přívod soli. Účastníci byli rozděleni do 3 skupin a konzumovali denně rajčatovou šťávu bez soli, s 90 mmol sodíku nebo 140 mmol sodíku. U obou skupin přijímajících slanou šťávu se PWV zvýšila o 0,37 m/s. Systolický a diastolický tlak se u skupiny přijímající 90 mmol sodíku zvýšil o 4,4 resp. 2,4 mmHg a u skupiny s 140 mmol sodíku o 5,6 resp. 3,3 mm Hg.

Znamená to, že příjem soli, který je ve vyspělých zemích obvyklý způsobí zvýšení tlaku a ztvrdnutí cév u osob běžně konzumujících nízkoslanou dietu. Pro potvrzení a rozšíření poznatků by byla zapotřebí studie zahrnující větší počet osob včetně trpících obezitou, diabetem a ledvinovými potížemi, a trvající delší dobu.

EU Food Law, 2010, č. 427, s. 23

Foodnavigator