Náhradní mléčná kojenecká výživa – současnost
Výživové hodnoty, biologická funkčnost mléčné kojenecké výživy. Chyby při přípravě.
Náhradní kojenecká výživa dosáhla vysokého standardu jak v oblasti relevantních výživových hodnot, tak i v dokonalosti výrobních procesů.
Složení mlék vychází ze stanovisek Evropské komise pro dětskou gastroenterologii, hematologii a výživu.
Vedle základní řady mlék jsou k dispozici mléka určená pro speciální lékařské účely, mléka hypoalergenní, antirefluxová, bezlaktózová, mléka určená k realimentaci, mléka pro předčasně narozené a fortifikanty mateřského mléka pro děti s nízkou porodní hmotností.
Současná úroveň je dále zdokonalována o poznatky, které vyplynuly z řady klinických studií. Pozornost se obrací na biologickou funkčnost stravy. Jedná se zejména o obohacování mlék prebiotickou vlákninou, probiotiky, nukleotidy a polyenovými mastnými kyselinami.
Poslední výzkumy prokazují, že v rozvinutých zemích s vysokou úrovní hygieny je přenos ochranné mikroflóry porodní cestou omezen a některým novorozencům ochranná bifidogenní mikroflóra v intestinálním traktu chybí. Obdobně je tomu u novorozenců narozených císařským řezem, kteří jsou pak osídlováni flórou vnějšího prostředí.
Negativní přístupy při užívání náhradní kojenecké výživy, které vyplývají z poznatků z každodenní praxe:
– Nedodržování pravidel pro přípravu kojeneckých mlék. Především nežádoucí navyšování dávek mléčného prášku na daný objem vody v představě, že dítě více nasytí. Matky tak ale navyšují hladinu bílkovin, hladinu minerálních látek, ale i některých vitaminů, kde navyšování hladin není žádoucí.
– Pochybením je také příprava mléka ve vroucí vodě v domnění, že se tím zvýší jeho zdravotní bezpečnost.
– Některé matky ihned po ukončení kojení začnou podávat neupravené kravské mléko. Myslí si, že náhradní kojenecká mléka jsou umělá, nemají dostatečné výživové hodnoty a dostatek vitaminů. Následkem těchto deformací je celkové neprospívání dítěte v důsledku zvýšené renální zátěže, způsobené příjmem vysokých hladin bílkovin a minerálních látek, vznikem okultního krvácení způsobeného nedostatečným příjmem železa, nedostatečným příjmem esenciálních mastných kyselin, zvýšeným rizikem vzniku alergie na bílkovinu kravského mléka a v současnosti i vysokým převýšením hladiny jódu.
(Doc. Ing. Miroslav Dědek, DrSc.)
Potravinářská Revue 7, 2010, č. 2, s. 37-39
Objednávka kopie článku