Vydáno: 8. 9. 2010

Autor:

…anebo se likvidují, a to na náklady dovozce nebo výrobce. Zákazníci potravinářských obchodů již dobře vědí, že potraviny a suroviny živočišného původu dozoruje stání veterinární dozor. Vědí také, že se čas od času objeví v médiích informace, že se do tržní sítě nedostalo díky veterinárnímu dozoru nějaké závadné zboží.

 

Samozřejmě zásadní je veterinární dozor „doma“, kdy veterinární dozor kontroluje standardy výrobních závodů, které musejí odpovídat legislativě EU. To se samozřejmě týká i výrobků, a to ať jde například o složení mikrobiologické, chemické či fyzikální. Intrakomunitární obchod, tedy obchod mezi členskými zeměmi EU je otevřený a pro všechny členské země platí stejné veterinární podmínky dozorované kompetentní autoritou. Tudíž náš státní veterinární dozor je pro ostatní země EU stejně důvěryhodný, jako je důvěryhodný systém veterinárního dozoru členských zemí pro nás.

 

Ovšem náš veterinární dozor prověřuje i zásilky jak ze třetích zemí, tak ze zemí EU. Významným pro veterinární dozor je systém rychlého varování RASFF (Rapid Alert Systém for Food and Feed). Zjistí-li členský stát v případě vývozu, že surovina či potravina živočišného původu je, či může být zdravotně závadná, má povinnost informovat o této skutečnosti ostatní členské země. Své poznatky do tohoto systému vkládá i Státní veterinární správa ČR a samozřejmě i údajů vložených využívá. Pro představu lze uvést, že Státní veterinární správa ČR takto řešila letos zatím 29 případů, například šlo o plesnivý dezert z Německa, listérie v šunce natura ze Španělska, kadmium v kalamárech z Itálie, neomycin v mražených filetech pangase z Vietnamu, o nedeklarovanou laktózu v mražených kuřecích prsních řízcích z Polska, popřípadě o listérie v sýru korbáčik. Od počátku roku 2010 nebylo propuštěno na český trh prostřednictvím tohoto systému zatím 301 780 000 kg veterinárního zboží.

 

Takže u nás nefunguje „pouze“ standardní veterinární dozor, který probíhá podle plánu a na základě analýzy rizika, ale i dozor na základě systému RASFF, ale navíc v rámci naší republiky již pět let i Státní veterinární správou praktikovaný tzv. vnitřní systém rychlého varování, na jehož základě se v případě zjištění závad v jednom kraji soustředí na problém i veterinární dozorové orgány na celém území ČR, tj. všechny krajské veterinární správy. Ostatně také žádné mise z odborných kontrolních orgánů EU (DG SANCO) nezjistily závažné nedostatky, které by vedly k pozastavení naší produkce směřující do zemí EU, ale ani do třetích zemí.

 

Další informace z oblasti Státní veterinární správy lze získat na internetových stránkách SVS ČR: www.svscr.cz.

Josef Duben, tisk. mluvčí SVS ČR