Pozitiva a negativa snižování spotřeby soli
Výtah z přednášky na ŐGE Jahrestagung 2010 shrnuje poznatky o vlivu soli na zdraví.
U pacientů s vysokým krevním tlakem je omezení příjmu soli bezpochyby důležitým nefarmakologickým opatřením. Smysluplnost všeobecného snižování přijmu soli je však kontroverzně diskutována. WHO doporučuje kvůli ochraně před kardiovaskulárními chorobami příjem nejvýše 5 g/den, obvyklá spotřeba se pohybuje mezi 8 – 12 g za den.
Vliv vysoké spotřeby soli
Dlouhodobá pozorování ukazují, že primární hypertonie se vyskytuje v zemích, v nichž se sůl do potravin přidává, zatímco v zemích s nízkou spotřebou soli není toto zvýšení krevního tlaku ve stáří pozorováno.
Kromě chorob souvisejících s vysokým krevním tlakem, může mít vysoká spotřeba cukru vliv i na:
– zvýšení četnosti srdečně-cévních onemocnění a výskytu příhod jako je srdeční infarkt či mozková mrtvice,
– vznik levostranné ventrikulární hypertrofie a srdeční nedostatečnosti,
– zvýšení rizika selhání ledvin,
– zvýšení vylučování vápníku močí, a tím zvýšení rizika osteoporózy,
– negativní vliv na endoteliální (výstelka cév a srdce) funkce.
Vliv omezené spotřeby soli
Při významném snížení příjmu soli (1 g/den) reaguje 10 – 15 % osob mírným zvýšením krevního tlaku, což však se projevilo jen při krátkodobých pokusech.
Nízký obsah sodíku (hyponatriemie), který je pozorován u starých osob, není způsoben nedostatečným přísunem soli.
Citlivost na sůl
Změny krevního tlaku v reakci na konzumaci soli jsou silně individuální. Na infusi 1 l isotonického roztoku reaguje zvýšením krevního tlaku o 10 mm Hg 73 % afroamerických hypertoniků, 56 % kavkazských hypertoniků a 29 – 36 % osob s normálním tlakem. Osoby s metabolickým syndromem jsou citlivější.
Vzhledem k tomu, že je potvrzeno, že většina přijímané soli pochází ze zpracovaných potravin, nikoli z přisolování pokrmů připravených v domácnosti, je pro snižování příjmu soli potřeba provádět příslušná opatření především v potravinářském průmyslu.
(Výtah z přednášky T. Dornera na Výroční konferenci Rakouské společnosti pro výživu 2010 – ŐGE Jahrestagung 2010.)
Ernährung, 34, 2010, č. 11, s. 470