Přirozený obsah těžkých kovů v řasách je vysoký, limit nemůže být srovnatelný s limitem u ovoce a zeleniny. Podobně by měly být stanoveny vyšší limity pro kadmium u některých měkkýšů.

Podle Evropské komise je nereálné, aby mořské řasy, v nichž je přirozeně obsah těžkých kovů vysoký, splňovaly limity olova a kadmia stanovené nařízením 1881/2006/ES pro některé druhy ovoce a zeleniny: 0,10 mg/kg pro olovo a 0,05 mg/kg pro kadmium. Navrhuje v případě sušených řas nestanovovat limit pro olovo, a stanovit limit pro kadmium 3 mg/kg. Tyto limity by však měly platit jen pro mořské řasy použité v doplňcích stravy, nikoli pro řasy konzumované jako takové. K tomu však je zapotřebí shromáždit více údajů z analýz.

Podobně je kadmium akumulováno i v měkkýších, takže např. u prášku z ústřic by měl být limit pro kadmium také 3 mg/kg.

Zdůrazňuje se, že limity stanovené pro korýše se sice vztahují na maso z končetin a těla, ale v případě krabů jen na končetiny. Dochází totiž k rozdílné interpretaci, pokud jde o části kraba, z nichž se provádějí analýzy (viz Riziko z konzumace hnědého krabího masa).

Dále by měla být aktualizována opatření týkající se etylkarbamátu, perfluoralkylovaných látek, akrylamidu a ergot-alkaloidů.

EU food Law, 2011, č. 471, s. 8