Stanovisko Společnosti pro výživu ze dne 25.2. 2011.

STANOVISKO SPOLEČNOSTI PRO VÝŽIVU K NĚKTERÝM MEDIÁLNÍM INFORMACÍM, KTERÉ SE OBJEVILY V SOUVISLOSTI S KONZUMACÍ JOGURTŮ

V posledních měsících kolují na internetu nepravdivé informace o jogurtech, o údajných mýtech souvisejících s životností a účinkem probiotických bakterií a o shodném složení a účinku jogurtu a kefíru. Objevují se údaje o geneticky modifikovaném kukuřičném škrobu a potenciálním nebezpečí jeho požití pro lidský organismus a podobně. Jogurty jsou tak dokonce označovány za potraviny, které poškozují lidské zdraví.

Společnost pro výživu tyto informace nemůže nechat bez odezvy a k uvedenému vydává toto stanovisko:

1. Výroba potravin se v ČR řídí zákonem č.110/1997 Sb., o potravinách a tabákových výrobcích a nařízeními v rámci legislativy EU, a vyhláškami k nim. Podle vyhlášky MZe č. 77/2003 Sb., kterou se mimo jiné stanoví požadavky pro mléko a mléčné výrobky, ve znění vyhlášek pozdějších, jogurt i kefír patří do skupiny kysaných mléčných výrobků, ale nejsou to totožné výrobky. Kefír mezi jogurty nepatří, protože k jeho výrobě se používají zcela jiné mikroorganismy. Kefír spolu s dalšími kysanými mléčnými nápoji se po ukončení kysacího procesu tepelně neošetřuje, jogurt tuto podmínku v definici nemá. Kefír stejně tak jako jogurt mají vyhláškou předepsaný celkový počet mikroorganismů (CPM). Z kultur, používaných k jeho výrobě, musí obsahovat: u jogurtu to je min. 10⁷ CPM v jednom g, u kefíru 10⁶ CPM/g bakterií mléčného kysání a 10⁴ CPM/g kvasinek. Pro oba dva typy výrobků se používá zcela odlišná mlékárenská kultura, kterou popisuje zmíněná vyhláška.

Považovat kefír za jogurt je spíše zbožíznalecká negramotnost. Pokud člověk není alergický na bílkovinu kravského mléka nebo nemá intoleranci na laktózu (mléčný cukr), jsou oba potravinářské výrobky pro zdraví člověka přínosné.

2. Pozitivní účinek tzv. „probiotických“ mikroorganismů na zdraví člověka je prokazován řadou vědeckých studií. Tyto studie ukazují, že pokud se mléčné kultury bakterií dostanou v dostatečném množství přes žaludek dále do trávicího traktu, pozitivně zde ovlivňují složení střevní mikroflóry, zlepšují využitelnost živin a dalších látek z potravy, zlepšují obranné procesy organismu, příznivě působí na střevní motilitu a mají řadu dalších prospěšných účinků. Studie však i prokazují, že ve svých účincích se jednotlivé kmeny probiotických mikroorganismů liší. Například ve vztahu k imunitě ji některé probiotické mikroorganismy významněji neovlivňují, jiné mohou stimulovat její humorální nebo i buněčnou složku. Rozdílné vlastnosti probiotických mikroorganismů jsou tak součástí současných studí a výzkumů.

3. Tvrzení, že jogurt si zachovává své pozitivní vlastnosti pouze týden, protože mikrobiální obsah do té doby vyhyne, je dalším nesmyslem. Součástí značení každého potravinářského baleného výrobku je také pokyn, do kdy je možno výrobek konzumovat, aniž by ztratil převážnou část své kvality. Jogurt musí nést informaci, do kdy je nutné výrobek zkonzumovat. (spotřebujte do:). Do té doby musí vyhovovat výše uvedeným podmínkám, tj. celkovému počtu předepsaných mikroorganismů. Dozorové orgány tento údaj sledují v rámci svých povinností.

4. Výraz „modifikovaný“ u slova škrob nemá nic společného s genetickými modifikacemi, ale vyjadřuje způsob úpravy přírodního (nativního) škrobu. Znamená to, že škrob (např. bramborový, pšeničný, kukuřičný, rýžový) byl pomocí fyzikálně-chemických nebo enzymových postupů upraven, aby se dosáhlo takových fyzikálních a funkčních vlastností, v důsledku kterých splňuje tato látka v potravině svou úlohu – nejčastěji jako stabilizátor či zahušťovadlo.

Přírodní škroby nejsou považovány za látky přídatné (aditiva nemají přidělena čísla E a jejich použití není regulováno předpisy o aditivech), ale za „potraviny“ – podobně jako např. sůl či cukr. Podobně nepatří mezi látky přídatné ani rozpustné škroby vznikající pouhým štěpením přírodních škrobů pomocí kyselin, enzymů či vysokých teplot.

Na rozdíl od toho modifikované škroby, které byly připraveny ze škrobů složitějšími zásahy než pouhým štěpením, se řadí mezi látky přídatné (čísla E 1404 až 1451) a jejich použití je regulováno vyhláškou 304/2004 Sb. Přídavek této látky do potravin je naprosto obvyklý a je přípustný i do potravin pro děti.

Je nutné shrnout, že jogurty patří mezi mléčné výrobky, které kromě výše zmiňovaných pozitivních účinků na lidský organismus přináší člověku (obdobně jako mléko a ostatní mléčné výrobky) kvalitní živočišnou bílkovinu, vápník a další složky výživy potřebné pro metabolické procesy organismu. Je pravdou, že nízké procento obyvatel má alergii na bílkovinu kravského mléka, vyšší procento (přibližně 10-15%) obyvatel naší populace má intoleranci laktózy (mléčného cukru) obsaženého v mléce. Údaje o alergiích nebo horší či lepší toleranci potravin jsou známé i u jiných potravinových výrobků. Nejsou však tak diskutované jako u mléka a mléčných výrobků.

Závěr:
Společnost pro výživu tímto prohlášením odsuzuje nepravdivé populistické informace o jogurtech. Zařazuje je mezi desinformace, které mají charakter poplašné zprávy.

V Praze dne 25. 2. 2011

Za Společnost pro výživu:
prof. Ing. J. Dostálová, CSc., Ing. D. Gabrovská PhD, Ing. C. Perlín, CSc., MUDr. P. Tláskal, CSc.