Vědecké stanovisko EFSA k rizikům souvisejícím s produkcí a konzumací hmyzu

Vzhledem k potenciálním benefitům stoupá zájem o využívání hmyzu v potravinách a krmivech, ale jaká by mohla být rizika z produkce, zpracování a konzumace tohoto alternativního zdroje bílkovin?

Evropský úřad pro bezpečnost potravin (EFSA) tuto otázku řešil profilováním rizik, které identifikuje potenciální biologická a chemická nebezpečí, stejně jako alergenicitu a environmentální nebezpečí spojená s využíváním faremně chovaného hmyzu jako potravin a krmiv. Vědecké stanovisko také srovnává tato potenciální nebezpečí s těmi, která jsou spojené s běžnými hlavními zdroji živočišných bílkovin.

Scientific opinion: Risk profile related to production and consumption of insects as food and feed

Vědečtí experti EFSA upozorňují, že by možná přítomnost biologických a chemických nebezpečí v potravinových a krmivářských produktech pocházejících z hmyzu závisela na metodách produkce, krmení (krmný substrát), stádiu životního cyklu, ve kterém je hmyz sbírán, druhu hmyzu, stejně jako na metodách využívaných pro další úpravy.
EFSA rovněž dospěl k názoru, že pokud je nezpracovaný hmyz krmen v současné době povolenými krmnými surovinami, mohou se u něj vyskytovat obdobná mikrobiologická nebezpečí, jaká jsou v jiných nezpracovaných zdrojích bílkovin. Pokud jde o přenos chemických kontaminantů z různých typů substrátů na hmyz samotný, k dispozici jsou pouze omezená data.
Výskyt prionů – abnormálních bílkovin, které mohou způsobovat onemocnění, jako jsou bovinní spongiformní encefalopatie (BSE) u skotu a Creutzfeld-Jakobova nemoc u člověka, je u hmyzu předpokládán stejný, nebo nižší, pokud tedy krmný substrát nezahrnuje proteiny získané z člověka (výkaly), nebo přežvýkavců.
Vědecké stanovisko rovněž zvažuje potenciální nebezpečí spojené s dalšími typy substrátů, jako jsou kuchyňský odpad nebo zvířecí kejda.
Environmentální rizika spojená s chováním hmyzu na farmách se očekávají srovnatelná s ostatními systémy produkce zvířat.
Existující strategie pro nakládání s odpady mohou být aplikovány na likvidaci odpadu i z produkce hmyzu.
Názor EFSA je založen na datech z vědecké literatury, hodnoceních provedených členskými státy, a na informacích poskytnutých příslušnými zúčastněnými stranami.

Souvislosti:
Hmyz představuje speciální zboží trhu s potravinami v EU, kdy několik členských států hlásí příležitostnou lidskou konzumaci. Nicméně, použití hmyzu jako zdroje potravin a krmiv má potenciálně důležité environmentální a ekonomické výhody, stejně tak i výhody spojené se zajištěním dostatku potravin. Mezi druhy hmyzu, které jsou hlášeny jakožto mající největší potenciál k využívání jako potraviny a/nebo krmiva v EU patří mouchy domácí, mouční červi, cvrčci a bourci morušoví.
Řada organizací – včetně Organizace pro výživu a zemědělství při OSN (FAO) – zkoumala možnosti využití hmyzu pro potraviny a krmiva, a tři členské státy EU – Belgie, Francie a Nizozemsko – provádí hodnocení rizik spojených s hmyzem jako potravinou nebo krmivem.
Evropská komise v současné době spolufinancuje výzkumný projekt pro prozkoumání možnosti použití hmyzích bílkovin pro krmiva a zvažuje, jak rozvíjet politiku v oblasti potravin nového typu a krmiv pro zvířata tak, aby tato možnost byla všeobecně uvažována a přijímána.
Vědecký panel EFSA byl požádán, aby tuto práci podpořil.

Zdroj: EFSA: Insects as food and feed: what are the risks?