Bezpečnost potravin

Snižování kontaminace jatečných těl: namáčení a sprejování (III).

Vydáno: 9. 6. 2007
Autor: pospisilova

Zpracovatelé drůbeže vyházejí při likvidaci salmonel z hypotézy překážek aplikovaných v různých místech zpracovatelských podniků.

Hypotéza předpokládá, že čím více zásahů se proti salmonelám použije, tím je méně pravděpodobné, že bakterie  přežijí  do konce zpracovatelského procesu. Jako konečnou překážku užívají některé výrobní společnosti namáčení nebo nebo sprchování brojlerů  po chlazení.
Předností tohoto postupu je, že kuřata jsou při aplikaci chemické látky  čistější než v jakémkoli jiném bodě zpracovatelského procesu a je nejvyšší pravděpodobnost, že bude tato látka působit proti bakteriím na povrchu kůže aniž by došlo k její reakci s odpadní organickou hmotou. Chemické látky, jako je kyselý chloristan sodný, jsou nejúčinnější  v případě, že mohou působit přímo  na bakterie bez reakce s organickou hmotou. Obecně platí, že výkaly, tuk, protein, krev, žluč a bakteriální biofilmy, které se mohou vyskytnout na povrchu jatečných těl,  jsou odstraněny jakmile jatečné tělo opustí chladič.
K chemickým   látkám užívaným pro desinfekci patří kyselý chloristan sodný (Sanova); kyselina chlorná; kyselina peroctová; směs  chlorovodíku, kyseliny citronové a fosforečné; oxid chloričitý a elektrolyzovaná oxidovaná voda (electrolyzed oxidative water).
Z drůbežářských společnosti sdružených v US Poultry and Egg Assocation jich 67 % užívá chloristan sodný, 25 % oxid chloričitý a 8 % kyselinu chlornou. Koupací tanky užívané pro jejich aplikaci mají různou velikost (189 až 378 l nebo 18 900 až 37 800 l);. doba kontaktu jatečného těla s chemickou látkou v tanku  kolísá od 8 sekund do 30 minut.
Koupání nebo spreyování jatečných těl  po chlazení je úspěšné a společnosti  zjišťují, že zásahy během celého procesu zpracování spolu s máčením po chlazení  mohou být  pro snižování salmonel a dalších bakterií  na přijatelnou hladinu, účinné.