Codex Alimentarius následně po přijetí nové definice vlákniny přijal seznam metod použitelných pro její stanovení. Ve fázi projednávání jsou referenční hodnoty pro vitaminy a minerální látky.

Kodexový výbor pro výživu a zvláštní výživové účely po zdlouhavých a technických diskusích schválil v listopadu v Düsseldorfu analytické metody použitelné pro stanovení různých druhů vlákniny (Report of the U.S. Delegate, 31st Session, Codex Committee on Nutrition and Foods for Special Dietary Uses, November 2 to 6, 2009).

Seznam metod bude připojen k CODEX STAN 234 a nová definice vlákniny bude začleněna do CAC/GL 2-1985.

Metody jsou rozděleny do 4 kategorií:

–              všeobecné metody, které nestanovují nízkomolekulární frakce (tj. počet monomerických jednotek <= 9),

–              všeobecné metody, které stanovují vysoko- i nízkomolekulární frakce,

–              specifické metody pro určité typy vlákniny (např. specifické pro beta-glukany nebo pro rezistentní škroby apod.)

–              ostatní metody.

V prvních třech kategoriích se jedná vesměs o metody AOAC.

Dále byly projednávány referenční dávky vitaminů a minerálních látek, které jsou důležité při označování nutriční hodnoty potravin, kde musí být obsažené množství příslušné látky uvedeno jako % z referenční dávky (projednávání ve čtvrtém stupni).

(Navržené hodnoty se často zásadně liší od hodnot platných podle předpisů EU. Odchylky jsou v kladném i záporném směru).

EU Food Law,  2009, č. 414, s. 22,23,25

Objednávka kopie článku